7 C 218/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nájemní smlouvy na nájem bytu [číslo] umístěného v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Žalované vznikl dluh na nájemném a poskytovaných službách v celkové výši 28.920 - Kč, kterou žalovaná písemně uznala vůči žalobci, " Dohodou o splátkovém kalendáři" ze dne [datum], dle kterého se žalovaná zavazuje tuto dlužnou částku uhradit žalobci na bankovní účet žalobce vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1.000 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem březen roku 2023 do úplného zaplacení, přičemž poslední splátka je pak v závislosti na celkové dlužné částce stanovena částkou ve výši 920 Kč. První splátka byla splatná dne 15.03.2023. Z tohoto splátkového kalendáře žalovaná neuhradila ničeho a proto žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 28 920 Kč prostřednictvím svého právního zástupce výzvou k úhradě ze dne 17.04.2023. Žalovaná, ačkoliv byla k úhradě dluhu upomínána, dosud nic nezaplatila, proto se dostala do prodlení a žalobce tak požaduje i příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni, vyplývající z nájemního vztahu k bytu [číslo] umístěného v domě na adrese [adresa]. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky bylo mezi účastníky ujednáno, že celý dluh se stane splatným. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dopisem ze dne 17.04.2023. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena Dohoda o uznání dluhu, proto soud rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 547,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 157 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 920 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 240 Kč ve výši 2 150,40 Kč.