8 C 42/2023-45 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 10000 Kč představující smluvní pokutu jakožto náhradu za neodebrané nasmlouvané množství elektřiny za každý měsíc i jeho část od 6.9.2021 do 2.9.2023, tedy za 25 měsíců po 400 Kč, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi účastníky ze dne [datum] a jejího dodatku ze dne ze dne 11.2.2019 a platných obchodních podmínek do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], EAN kód: [číslo]. 2. Po provedeném dokazování při ústním jednání soud dopěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které a dle platných obchodních podmínek žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a další sjednané služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], EAN kód: [číslo]. Dne [datum] uzavřeli dodatek k předmětné smlouvě, kde si účastníci ujednali, že smlouva se uzavírá na dobu určitou 30 měsíců od data [datum] s možností automatické prolongace smlouvy a pokud kterákoliv ze smluvních stran nejpozději 40 dnů před uplynutím doby trvání smlouvy písemně neoznámí druhé smluvní straně, že trvá na ukončení v aktuálně platném termínu jejího ukončení, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 24 měsíců. K prolongaci smlouvy došlo dne 2.9.2021, a to do 2.9.2023 Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy a/nebo obchodník v souladu s Energetickým zákonem od takové smlouvy oprávněně odstoupí z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany zákazníka a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a 2 000 Kč pro kategorii Maloodběratel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d dle ceníku innogy se částka smluvní pokuty snižuje o polovinu. Dne 6.9.2021 došlo k ukončení dodávky elektřiny změnou dodavatele elektřiny, od 7.9.2021 začal dodávat elektrickou energii do předmětného odřeného místa jiný dodavatel. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč vyúčtováním [variabilní symbol], vystavené dne 17.10.2021, splatné dne 27.10.2021, kdy smluvní pokutu žalobce požaduje za každý měsíc od 06.09.2021 do 02.09.2023, tedy za 25 měsíců po 400 Kč. Na toto vyúčtování nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Žalovaný byl výzvou ze dne 25.1.2022 a 19.5.2022 zaslanou doporučeně na sjednanou doručovací adresu vyzván k úhradě dlužné částky, dluh však neuhradil. Žalovaný je v insolvenci, insolvenční řízení bylo zahájeno dne 10.8.2020, úpadek byl zjištěn 2.9.2010. 3. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když účastníci mezi sebou platně uzavřeli smlouvu s o sdružených službách dodávky elektřiny, a to na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací o dalších 24 měsíců. Před uplynutím doby 30 měsíců žalovaný smlouvu nevypověděl, když z jeho jednání, které stvrdil i ústního jednání, je zřejmé, že chtěl setrvat ve smluvní vztahu s žalobkyní, a jeho původní výpověď, která tedy byla jím odvolána, neměla za následek vypovězení smlouvy a vyloučení ustanovení o automatické prolongaci smlouvy, přičemž žalobkyně prokázala i snahu jednat novým dodavatelem služeb, přičemž jeho neposkytnutí součinnosti nemůže být přičítáno k tíži žalobkyně. K prolongaci smlouvy tedy došlo dne 2.9.2021 a smlouva byla prodloužena do 2.9.2023. Pokud dne 6.9.2021 došlo k ukončení dodávek změnou dodavatele elektřiny, což je prokázané komunikací obchodníků s elektřinou a OTE, došlo k naplnění podmínky pro možnost uplatnit smluvní pokutu vůči žalovanému za nedodržení délky trvání smlouvy ve smyslu smluvní pokuty sjednané dle ustanovení Ostatní ujednání předmětné smlouvy, jakožto náhrady za neodebrané nasmlouvané množství elektřiny za každý měsíc i jeho část od 06.09.2021 do 02.09.2023, tedy za 25 měsíců po 400 Kč, tj. 10 000 Kč. Důsledkem porušení smlouvy ze strany žalovaného tedy žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve smyslu ustanovení §§ 2048 o. z., a řádně vyúčtovaná smluvní pokuta, k její ž úhradě byl žalovaný několikrát řádně vyzván, je tedy zcela po právu. Insolvenční řízení žalovaného pak nemá vliv na toto řízení a přiznání uplatněného nároku, když pohledávka žalobkyně vznikla až po jeho zahájení a též po rozhodnutí o úpadku žalovaného. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně rozložení splnit povinnost do splátek po 2000Kč měsíčně ve smyslu návrhu žalobkyně. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 972,72 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 6. 2023 náhrada 932 Kč za 82 ujetých km v částce 574,66 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 432 Kč ve výši 1 140,72 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že v průběhu posledních let bylo podáno na desítek žalob s obdobným obsahem pro shodnou žalobkyni a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady řízení. 5. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.