10 C 287/2023-39 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 25. 4. 2020 uzavřela se žalovaným Rámcovou smlouvu, jejíž součástí byly obchodní podmínky, na základě níž byla uzavřena smlouva o výpůjčce. Dokladem o uzavření smlouvy a o předání předmětu výpůjčky byly dodací listy – výdajové karty č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , které jsou i potvrzením o předání předmětu výpůjčky žalovanému. Dle obchodních podmínek (čl.13/3.6.) byla žalovaný povinen vrátit předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení nejpozději ke dni ukončení Rámcové smlouvy. Na základě , Anonymizováno, žalobkyně ze dne 22. 2. 2023 došlo k ukončení smlouvy o výpůjčce a žalovaný byl vyzván k vrácení předmětu výpůjčky. Dle čl. 13/3.7. obchodních podmínek byl žalovaný v prodlení s vrácením předmětu výpůjčky delším než 30 dnů, proto je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech předmětů výpůjčky (výčepního zařízení). Žalovaný předmět výpůjčky nevrátil řádně a včas. Žalobkyně proto dne 6. 4. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty dle faktury č. , číslo, ze dne 3. 4. 2023 vystavené na částku 19 350 Kč se splatností 17. 4. 2023. Na výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 19 350 Kč s 15 % úrokem od 18. 4. 2023 a uhradil náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvil. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Z uvedených důvodu soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků.3. Z obsahu Rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 25. 4. 2020 a z obchodních podmínek bylo zjištěno, že v souladu s čl. 13 obchodních podmínek účastníci uzavřeli smlouvu o výpůjčce výčepního zařízení. Z dodacích listů č. , číslo, , , číslo, , , číslo, bylo zjištěno, že žalobkyně předala žalovanému předmět výpůjčky, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Z výpovědi Rámcové smlouvy ze dne 22. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vypověděla smlouvu a vyzvala žalovaného, aby do 30 dnů od doručení výzvy v souladu s čl. 13/3.6. obchodních podmínek vrátil všechny předměty výpůjčky z provozovny , právnická osoba, . Z obsahu faktury č., číslo, bylo zjištěno, že byla vystavena dne 3. 4. 2023 na částku 19 350 Kč za nevrácené výčepní zařízení s tím, že datum splatnosti bylo stanoveno 17. 4. 2023. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty, na které se účastníci dohodli v rámci obchodních podmínek, ze dne 6. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovaného, že s ohledem na výpověď smlouvy o výpůjčce byl povinen vrátit předměty výpůjčky, k tomu však nedošlo. Žalobkyně proto vyúčtovala smluvní pokutu z hodnoty předmětu výpůjčky ve výši 19 350 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby smluvní pokutu uhradil do 7 dnů.4. Z § 2048 obč. vyplývá, že ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Z § 2193 obč. zákona, že smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.5. Na základě provedeného dokazování a v souladu s právním posouzením soud zjistil, že dne 25. 4. 2020 byla mezi účastníky sjednána Rámcová smlouva, jejíž součástí byly obchodní podmínky, se kterými žalovaný souhlasil. Na základě Rámcové smlouvy byla uzavřena smlouva o výpůjčce. Žalobkyně předala žalovanému předmět výpůjčky výčepní zařízení – do provozovny , právnická osoba, v hodnotě 19 350 Kč. Žalovaný svým podpisem dodacích listů potvrdil, že předmět výpůjčky převzal. Dále účastníci sjednali smluvní pokutu dle článku 13/3.7. obchodních podmínek pro případ, že žalovaný bude v prodlení s vrácením předmětu výpůjčky delší než 30 dnů. Dne 22. 2. 2023 žalobkyně vypověděla Rámcovou smlouvu a vyzvala žalovaného, aby v souladu s čl. 13/3.6. obchodních podmínek uvedené rámcové smlouvy vrátil všechny konkrétní předměty výpůjčky z provozovny s tím, pokud tak neučiní, vznikne žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě předmětu výpůjčky. Ve stanovené lhůtě žalovaný vypůjčené předměty nevrátil, žalobkyně proto oprávněně vyúčtovala smluvní pokutu v hodnotě předmětu výpůjčky, s jejímž vrácením byl žalovaný v prodlení a to ve výši 19 350 Kč. Na upomínky o úhradu smluvní pokuty žalovaný nereagoval. Žaloba byla podána oprávněně, s ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě předmětné částky, soud žalobě vyhověl. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. ve výši 15 %, která odpovídá § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Dále je povinen uhradit v souladu s ust. § 3/2 vyhl. č. 351/2013 Sb., částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky související s podnikatelskou činností účastníků. Žalovaný je povinen uhradit uvedené částky do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.6. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 1 900 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 1900 Kč a 3 x 300 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 13 odst. 1 a 3 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 1 386 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 8 986 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.