16 C 43/2024-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 2 712 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 20. 1. 2020.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla uzavřena Smlouva o sdružených službách k odběrnému místu na adrese na adrese , adresa, , s tím, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu, přičemž uvedený závazek měl trvat minimálně do 28. 2. 2022. Mezi účastníky byl dále sjednán smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč za porušení povinnosti umožnit dodavateli provedení procesu změny dodavatele a za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku žalované podle sjednané smlouvy a nesjednání smlouvy s jiným dodavatelem pro období trvání závazku podle sjednané smlouvy. Ke dni 19. 7. 2020 ze strany žalované došlo předčasně k odregistraci odběrného místa k jinému dodavateli. Předchůdkyně žalobkyně proto vyúčtovala žalované částku 6 050 Kč jak smluvní poplatek za porušení povinnosti umožnit dodavateli provedení procesu změny dodavatele a za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku žalované podle sjednané smlouvy a nesjednání smlouvy s jiným dodavatelem pro období trvání závazku podle sjednané smlouvy na základě vyúčtování č. , hodnota, se splatností do 4. 8. 2020, přičemž na tuto fakturu předchůdkyně žalobkyně započetla přeplatek žalované ve výši 1 058 Kč a následné úhrady žalované ve výši 300 Kč dne 30. 9. 2020, 660 Kč dne 15. 10. 2020 a 660 Kč dne 12. 1. 2021. Předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k úhradě zbývající dlužné částky.4. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když na základě uzavřené smlouvy o dodávce a odběru elektřiny ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vznikla předchůdkyni žalobkyně povinnost dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrového místa, kterou splnila, a žalované naopak povinnost za odebranou elektřinu zaplatit. Mezi účastníky byl dále sjednán smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč za porušení povinnosti umožnit dodavateli provedení procesu změny dodavatele a za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku žalované podle sjednané smlouvy a nesjednání smlouvy s jiným dodavatelem pro období trvání závazku podle sjednané smlouvy. Ke dni 19. 7. 2020 ze strany žalované pak došlo předčasně k odregistraci odběrného místa k jinému dodavateli. Předchůdkyně žalobkyně proto vyúčtovala žalované částku 6 050 Kč jak smluvní poplatek za porušení povinnosti umožnit dodavateli provedení procesu změny dodavatele a za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku žalované podle sjednané smlouvy a nesjednání smlouvy s jiným dodavatelem pro období trvání závazku podle sjednané smlouvy na základě vyúčtování č. , hodnota, se splatností do 4. 8. 2020, přičemž na tuto fakturu předchůdkyně žalobkyně započetla přeplatek žalované ve výši 1 058 Kč a následné úhrady žalované ve výši 300 Kč dne 30. 9. 2020, 660 Kč dne 15. 10. 2020 a 660 Kč dne 12. 1. 2021, žalované tedy k úhradě zbývá částka ve výši 2 712 Kč. Předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by svou smluvně převzatou povinnost splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl v souladu s ustanovením § 2048 o. z. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí vznikla také povinnost k úhradě úroků z prodlení (podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.