20 C 177/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 2 734 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že požadovaná částka představuje dlužné pojistné podle Pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], resp. poměrná část ročního pojistného za dobu od [datum] do [datum], tj. do dne zániku pojistné smlouvy. Jako příslušenství žalobkyně požadovala z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského za období 3. 12. 2022 do 2. 11. 2023 ve výši 376 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 8. 2021 smlouvu označenou jako„ Pojistná smlouva – Auto pojištění NAMÍRU“ označenou [číslo]. Předmětem uvedené smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] a počátek pojištění byl stanoven na [datum] a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V uvedené smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 9 472 Kč s tím, že pojistné za první pojistné období v délce 6 měsíců je 4 736 Kč Smlouva obsahovala prohlášení žalovaného jako pojistníka, že byl před uzavřením smlouvy seznámen mj. s pojistnými podmínkami, které zároveň převzal. Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s připomenutím budoucí platby ze dne 4. 8. 2022 obsahující výzvu k zaplacení představujícího částku 5 030 Kč za období 24. 8. 2022 - 23. 2. 2023. Žalobkyně se na žalovaného posléze obrátila s upomínkou ze dne 10. 10. 2022 obsahující výzvu k zaplacení zmíněného dlužného pojistného představujícího částku 5 030 Kč a dále nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 1. 12. 2022. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že pokud pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě, jeho pojištění uplynutím této lhůty zanikne, a žalobkyně má jako pojišťovna právo na plné pojistné až k datu zániku smlouvy. Žalobkyně se posléze na žalovaného obrátila s dopisem ze dne 12. 12. 2022, v němž jej informovala o zániku pojistné smlouvy uplynutím dne 1. 12. 2022 z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3 034 Kč zahrnující i náklady spojené s upomínáním pojistného s tím, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, budou mu navíc účtovány další náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Žalobkyně se dále na žalovaného obrátila prostřednictvím dopisu (pokus o smír) ze dne 9. 1. 2023, v němž jej upozornila, že k uvedené pojistné smlouvě evidují dlužnou částku ve výši 2 734 Kč, a žalovaný byl požádán o její úhradu. Soud dále zjistil, že se žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně na žalovaného obrátila s předžalobní upomínkou ze dne 26. 5 2023, ve které jej vyzvala k úhradě dlužné částky 2 734 Kč představující dlužné pojistné. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením smlouvy ze dne 24. 8. 2021 vznikl mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem závazek v podobě Pojistné smlouvy na podkladě zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Na základě uvedené smlouvy tak vzniklo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla specifikovaného v uvedené smlouvě a žalovanému vznikla povinnost platit sjednané pojistné. Jelikož žalovaný nezaplatil dohodnuté pojistné za příslušné období, a to za období od 24. 8. 2022 - 23. 2. 2023, a to ani přes výzvu žalobkyně, došlo podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, resp. jeho části, k zániku pojištění odpovědnosti, neboť byla splněna podmínka stanovená ve zmíněném ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona, tedy že stanovená lhůta pro plnění nebyla kratší než jeden měsíc a upomínka obsahovala upozornění na možný zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Žalovaný byl následně dopisem ze dne 10. 12. 2022 upozorněn na jeho povinnost zaplatit dlužné pojistné do zániku pojištění, a rovněž se tak stalo prostřednictvím dopisu ze dne 9. 1. 2023 (pokusu o smír), a jelikož žalovaný v průběhu řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že požadovanou dlužnou částku neuhradil, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku, neboť žalobkyně má podle ustanovení § 13 odst. 2 uvedeného zákona na toto pojistné nárok, a to spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ust. § 1970 obč. zákoníku za dobu od 3. 12. 2022 do 2. 11. 2023 ve výši 376 Kč. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého soud náhradu nákladů řízení přiznal žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Žalobkyni vznikly s tímto řízením náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále odměny za její zastupování advokátkou za 3 úkony právní služby (převzetí a přípravy zastoupení, sepis předžalobní upomínky a podání ve věci samé) po 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení 14b odst. 2 advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu, tj. náklady ve výši 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.