20 C 64/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 1 389 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že požadovaná částka představuje dlužné pojistné podle pojistné smlouvy č. , číslo, ze dne , Anonymizováno, , resp. poměrná část ročního pojistného za dobu od , Anonymizováno, do 27.11.2023, tj. do dne zániku pojistné smlouvy ve výši 1 089 Kč a dále poplatek ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění. Jako příslušenství žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského za období od 12.08.2023 do zaplacení jdoucí z dlužného pojistného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně za použití prostředků dálkové komunikace (internetu) předložila žalovanému návrh pojistné smlouvy č. , číslo, . Předmětem uvedené smlouvy, resp. návrhu, bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla RZ , SPZ, s počátkem pojištění ode dne , Anonymizováno, a další doplňkové pojištění. Uzavření smlouvy bylo navrhováno na dobu neurčitou a pojistné bylo stanoveno částkou 3 112 Kč splatné v pololetních splátkách po 1 556 Kč. Návrh smlouvy obsahoval ujednání o tom, že pololetní splátku z celkového ročního pojistného ve výši 1 556 Kč je třeba uhradit nejpozději do 15 dnů ode dne vzniku pojištění uvedeného v návrhu. Soud dále zjistil, že žalobkyně eviduje přijaté platby ze dne , Anonymizováno, právě v celkové výši 1 556 Kč, které byly zaevidovány jako platby pojistného ke smlouvě č. , číslo, . Soud dále zjistil, že žalobkyně prostřednictvím upomínky ze dne 23. 10. 2023 upozornila žalovaného na neplacení pojistného tehdy ve výši 1 824 Kč, přičemž uvedenou částku žádala uhradit nejpozději do 19. 8. 2021 s tím, že pokud by se tak nestalo do jednoho měsíce, smlouva zanikne. Žalobkyně dále oznámením ze dne 29. 11. 2023 žalovanému sdělila, že právě pro nezaplacení zmíněného pojistného ve stanovené lhůtě došlo ke dni 27. 11 2023 k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě poměrné části pojistného do zániku pojistné smlouvy. Soud dále zjistil, že smlouva odkazovala na sazebník poplatků žalobkyně účinný od 1. 12. 2015, v němž je mj. stanovena sazba ve výši 300 Kč jako poplatek za upomínku k úhradě dlužného pojistného.4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem vznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě Pojistné smlouvy na podkladě zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Nabídku pojistitele žalovaný jako pojistník přijal, a smlouvu tak uzavřel postupem dle ustanovení § 2759 odst. 1 obč. zák., tedy včasným zaplacením pojistného určené v nabídce. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného má soud za to, že žalobkyní předložená evidence o úhradě tohoto pojistného má dostatečnou vypovídací hodnotu, a soud, jak je již uvedeno, dospěl k závěru, že pojistná smlouva byla uzavřena. Jelikož žalovaný nezaplatil další splátku pojistného za příslušné období, došlo podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zmíněného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, resp. jeho části, k zániku pojištění odpovědnosti, neboť byla splněna podmínka stanovena ve zmíněném ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona, tedy že stanovená lhůta pro plnění nebyla kratší než jeden měsíc a upomínka obsahovala upozornění na možný zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Žalovaný byl zároveň upozorněn na povinnost zaplatit dlužné pojistné do zániku pojištění, a jelikož v průběhu řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že požadovanou dlužnou částku neuhradil, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku, neboť žalobkyně má podle ustanovení § 13 odst. 12 uvedeného zákona na toto pojistné nárok, a to včetně smluveného poplatku za upomínku v paušální výši 300 Kč. Žalovanému soud dále uložil v souladu s požadavkem žalobkyně povinnost zaplatit z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák.5. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.