45 C 199/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 958 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen ", předchůdkyně žalobkyně, "), jako dodavatel a žalovaný jako odběratel spolu dne , datum, uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu č. , číslo, (dále také „Smlouva“), na základě které se , předchůdkyně žalobkyně, zavázala žalovanému dodávat plyn do odběrného místa č. EIC: , Anonymizováno, na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal za tuto dodávku platit. Provedenou dodávku plynu , předchůdkyně žalobkyně, žalovanému vyúčtovala fakturou č. , číslo, za období 10.2.2020 až 12.1.2021 s přeplatkem ve výši 924 Kč se splatností ke dni 28.2.2021, přičemž tento přeplatek byl žalovanému dne 17.2.2021 vyplacen, načež k této faktuře byla po obdržení opravných dat od provozovatele distribuční soustavy vystavena opravná faktura č. , číslo, za období 10.2.2020 až 12.1.2021 s nedoplatkem ve výši 1 158 Kč se splatností ke dni 24.3.2021, přičemž na tuto fakturu žalovaný uhradil dne 15.10.2021 částku 200 Kč, kterou , předchůdkyně žalobkyně, započetla na jistinu. Dne 28.12.2022 došlo mezi , předchůdkyně žalobkyně, a žalobcem k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kdy výše uvedená pohledávka, byla včetně veškerého příslušenství postoupena na žalobce. O této skutečnosti žalobce žalovaného vyrozuměl dopisem - oznámení o postoupení pohledávek. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně , předchůdkyně žalobkyně, a žalovaným byla uzavřena Smlouva o sdružených službách k odběrnému místu na adrese na adrese na adrese , adresa, s tím, že žalovaná se zavázala platit , předchůdkyně žalobkyně, měsíční zálohy ve výši 200 Kč měsíčně (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, ). Žalovaný v období 10.2.2020 až 12.1.2021 odebral elektřinu za 1 158 Kč, přičemž na zálohách neuhradil ničeho, vznikl mu tak nedoplatek v celkové výši 1158 Kč, na který mu byla vystavena opravná faktura č. , číslo, na částku ve výši 1 158 se splatností 24.3.2021, přičemž na tuto fakturu žalovaný uhradil částku 200 Kč (prokázáno opravnou fakturou č. , číslo, ). Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně , předchůdkyně žalobkyně, postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2022. Postoupení pohledávky oznámil postupitel společně s žalobkyní žalovanému (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 15. 3. 2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 15. 3. 2024 včetně podacího archu ze dne 16.3.2024).4. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když na základě uzavřených smlouvy o dodávce a odběru elektřiny ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) vznikla právní předchůdkyni žalobkyně , předchůdkyně žalobkyně, povinnost dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrového místa, kterou splnila, a žalovanému naopak povinnost za odebranou elektřinu , předchůdkyně žalobkyně, zaplatit, přičemž žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku postoupena mimo jiné také projednávaná pohledávka původní věřitelky , předchůdkyně žalobkyně, za žalovaným z titulu neuhrazených dodávek elektrické energie. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by svou smluvně převzatou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který činí podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., 8,25 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.)5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 958 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.6. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že žalobce uplatnil již více žalob s obdobnými nároky, tj. na obdobném skutkovém základu.