45 C 225/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 13 429 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen ", Anonymizováno, "),, jako dodavatel a žalovaný jako odběratel spolu dne , datum, uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, (dále také „Smlouva“), na základě které se , Anonymizováno, zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa č. EAN: , Anonymizováno, na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal za tuto dodávku platit. Provedenou dodávku elektřiny , Anonymizováno, žalovanému vyúčtovala fakturou č. , číslo, za období 4.2.2021 až 30.4.2021 s nedoplatkem ve výši 15 941 Kč se splatností ke dni 21.5.2021, přičemž na tuto fakturu žalovaný uhradil dne 17.5.2021 částku 2 800 Kč, kterou , Anonymizováno, započetla na jistinu, a dále vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny fakturou č. , číslo, za období 1.5.2021 až 3.5.2021 s nedoplatkem ve výši 288 Kč se splatností ke dni 1.6.2021, přičemž na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Dne , datum, došlo mezi , Anonymizováno, a žalobcem k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávky, které jsou předmětem této žaloby, byly včetně veškerého příslušenství postoupeny na žalobce. O této skutečnosti žalobce žalovaného vyrozuměl dopisem - oznámení o postoupení pohledávek. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má bydliště na území České republiky na adrese , adresa, . Je tak dána pravomoc českých soudů k projednání této věci.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, a žalovaným byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese na adrese na adrese , adresa, s tím, že žalovaný se zavázal platit , Anonymizováno, měsíční zálohy ve výši 1200 Kč měsíčně (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, ). Žalovaný v období 4.2.2021 až 30.4.2021 odebral elektřinu za 18 318 Kč, přičemž na zálohách uhradil 2 400 Kč, vznikl mu tak nedoplatek v celkové výši 15 941 Kč, na který mu byla vystavena faktura č. , číslo, na částku ve výši 15 941 Kč se splatností 21.5.2021, přičemž na tuto fakturu žalovaný uhradil dne 17. 5. 2021 částku 2 800 Kč. Žalovaný v období 1.5.2021 až 3.5.2021 odebral elektřinu za 288 Kč, přičemž na zálohách ničeho neuhradil, vznikl mu tak nedoplatek v celkové výši 288 Kč, na který mu byla vystavena faktura č. , číslo, na částku ve výši 288 Kč se splatností 1.6.2021 (prokázáno fakturou č. , číslo, , a č. , číslo, ). Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky oznámil postupitel společně s žalobkyní žalovanému (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a oznámením o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 13.5.2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 13.5.2024, včetně poštovního podacího archu z téhož dne).5. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když na základě uzavřených smlouvy o dodávce a odběru elektřiny ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) vznikla právní předchůdkyni žalobkyně , Anonymizováno, povinnost dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrového místa, kterou splnila, a žalovanému naopak povinnost za odebranou elektřinu , Anonymizováno, zaplatit, přičemž žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku postoupena mimo jiné také projednávaná pohledávka původní věřitelky , Anonymizováno, za žalovaným z titulu neuhrazených dodávek elektrické energie. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by svou smluvně převzatou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který činí podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., 8,25 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.)6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 429 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.7. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že žalobce uplatnil již více žalob s obdobnými nároky, tj. na obdobném skutkovém základu.