42 C 149/2025-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 14 862,95 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce č. , anonymizováno, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek v částce 20 880 Kč. Celkovou částku 50 880 Kč odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 960 Kč.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přitom nejpozději k datu 2.6.2009 měla být celá půjčka splacena.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 14 862,95 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 458,73 Kč a dlužného poplatku ve výši 2 404,22 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 22 513,24 Kč- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 14 862,95 Kč od 22.7.2024 do 31.12.2024,- úrok z prodlení ve výši 11% ročně z dlužné jistiny 14 862,95 Kč od 1.1.2025 do 30.6.2025,- úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského z dlužné jistiny 14 862,95 Kč od 1.7.2025 do zaplacení.Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil a dále v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce č. , anonymizováno, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek v částce 20 880 Kč. Celkovou částku 50 880 Kč odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Při splatnosti závazku v 5 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 206,8 %.Z předžalobní upomínky datované dnem 23.6.2025 a z příslušného podacího lístku z 24.6.2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.Soud dále k důkazu provedl listiny k osvědčení aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení, a to Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024 uzavřenou mezi obchodní společností , právnická osoba, na žalobkyní (nikoliv tedy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, jak vyplývá ze žaloby), žalobkyně k této jediné doložené smlouvě o postoupení pohledávky sice předložila doklad o uhrazení kupní ceny za postupované pohledávky, chybí však seznam postoupených pohledávek. Jeden ze dvou předložených seznamů pohledávek zcela zjevně nesouvisí s projednávaným případem (postupovány jsou totiž pohledávky , právnická osoba, ), druhý z předložených seznamů není označen a nelze tak učinit jednoznačný závěr, že souvisí s výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.10.2024. Navíc v projednávaném případě nebylo ani ze strany postupitele zasláno oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, v rámci předžalobní upomínky pouze nový postupník, tedy žalobkyně, oznamuje, že k postoupení pohledávky došlo, takové oznámení však nemůže nahradit zákonem požadované oznámení od postupitele. Ze všech výše uvedených nedostatků v listinách prokazujících aktivní legitimaci žalobkyně nemá soud za prokázané, že k postoupení pohledávky za žalovaným mezi výše uvedenými obchodními společnostmi postupně došlo a aktivní věcná legitimace žalobkyně v projednávané věci tedy zůstala neprokázána.4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. z.“, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. Ze skutkových tvrzení uvedených v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že k postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo, a proto soud žalobu jako celek zamítl. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007 „Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ Žalobkyně se nedostavila k jednání, soud ji tak neměl možnost poučit stran chybějících skutkových tvrzení a důkazů.5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.