22 C 71/2025-55 — Okresní soud v Sokolově

Rozsudkem ze dne 16. 12. 2025, č. j. 22 C 71/2025-39, soud zcela vyhověl žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 4. 2025, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 88 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 128 132,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 222 504,48 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 80 800 Kč od 8 4. 2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a úroku ve výši 14,9% ročně z částky 80 000 Kč od 8. 4. 2025 po zaplacení. Ve výrobku I. rozsudku však soud vedle jistiny a kapitalizovaných úroků přiznal žalobkyni nárok na „úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 88 100 Kč od 8. 4. 2025 do 30. 6. 2025 ve výši 11%, od 1. 7. 2025 do 15. 12. 2025 ve výši 10,5% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů platné k 1 dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení.“Z výše uvedeného je tak zřejmé, že úrok z prodlení nebyl žalobkyni přiznán ve správné výši a ze správné částky, a úrok (smluvní) nebyl žalobkyni přiznán vůbec.Podáním ze dne 19. 12. 2025 žalobkyně požádala o opravu vydané rozhodnutí.Podle ustanovení § 166 odst. 1 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Dle odst. 2 téhož ustanovení učiní soud doplnění o část předmětu řízení rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrhu zamítne. Dle odst. 3 téhož ustanovení se návrh na doplnění nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.Podle ustanovení § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. Podle věty druhé citovaného ustanovení, týká-li se oprava výroku rozhodnutí, nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.Vzhledem k tomu, že část příslušenství byla přiznána ve zjevně nesprávné výši a část příslušenství nebyla žalobkyni přiznána vůbec, přistoupil soud jak k vydání doplňujícího rozsudku, tak k opravě výroku napadeného rozhodnutí.K rozhodnutí o návrhu na doplnění rozsudku nařídil soud jednání na den 21. 1. 2026 a výrok I. napadeného rozsudku doplnil a opravil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pro přehlednost přiznaného nároku pak soud ve výroku II. vymezil povinnost uloženou žalovanému jako celek.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku, neboť účastníkům žádné náklady řízení nevznikly.