23 C 31/2026-57 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu pojištění motorových vozidel č. , anonymizováno, , počátek pojištění byl sjednán na 2. 10. 2018. K zániku pojistné smlouvy došlo dohodou ke dni 30. 11. 2024 a po jejím zániku měl vzniknout nedoplatek pojistného ve výši 4 265 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena žalobkyni.2. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, který odůvodnila tím, že uznává pouze nárok do výše 4 265 Kč. Snažila se s pojišťovnou opakovaně komunikovat, o existenci nedoplatku byla informována až na konci roku 2025.3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a k výzvě soudu o doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů uvedla, že nedisponuje doklady o odeslání dopisu o navýšení pojistného z 14. 7. 2024. Výzva byla zaslána nejméně 2 měsíce před výročím smlouvy, žalovaná měla vyslovit nesouhlas s navýšením pojistného do 1 měsíce. Žalovaná na navýšení reagovala až e-mailem z 16. 9. 2024, tato skutečnost nemůže mít vliv na zánik pojištění. Pojištění zaniklo až na základě žádosti žalované k 30. 11. 2024. Pojistné je splatné bez výzvy a případné neodeslání výzvy není rozhodné pro splatnost. Dopis o zániku je zasílán formou běžného dopisu, žalobkyně dokladem o odeslání nedisponuje. Žalovanému vznikla dne 2. 10. 2024 povinnost k úhradě, nárok byl tedy splatný bez dalšího dne 2. 10. 2024. Předžalobní výzva byla doručena dne 1. 12. 2025.4. Žalovaná u jednání uvedla, že byla s pojišťovnou spokojena. O navýšení se dozvěděla z dopisu až v září 2024, na který reagovala e-mailem ze dne 16. 9. 2024. Žádný dopis dříve neobdržela, není si toho vědoma. Pokoušela se vyjednávat o výši pojistného, měla za to, že hodnota vozidla v průběhu času klesá, a tedy by mělo dojít spíše ke snížení pojistného. Pojišťovna na e-mail nereagovala. O vyčíslení doplatku pojistného se dozvěděla až na konci roku 2025, žádný jiný dopis s vyčíslením neobdržela, ani mailem, ani datovou schránkou ani doporučeným dopisem. Pokud by pojišťovna reagovala, k žádnému sporu by nedošlo. Je ochotna uhradit navýšené pojistné bez dalšího.5. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být soudem poučena o nutnosti doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů ve vztahu k prokázání doručení informace o navýšení pojistného a dále k existenci výše pojistného a prodlení.6. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, za účelem sjednání pojistného produktu pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky Hyundai i40, RZ , SPZ, , s ročním pojistným 18 019 Kč splatné ročně. Počátek pojištění byl sjednán na den 2. 10. 2018. Součástí smlouvy byly i Všeobecné pojistné podmínky. V bodu 5.5. je oprávnění pojišťovny navýšit pojistné pro další období, přičemž o této skutečnosti musí pojištěného informovat nejméně 2 měsíce před splatností dalšího pojistného. Nesouhlas s navýšením pojistného musí pojištěný uplatnit do 1 měsíce, kdy se o změně dozvěděl. Pojištění pak zanikne uplynutím sjednané doby. Z přehledu plateb vyplývá, jak bylo pojistné hrazeno a docházelo k jeho postupnému navyšování. Z dopisu ze dne 14. 7. 2024 vyplývá úmysl pojišťovny navýšit pojistné na částku 26 473 Kč včetně jeho rozpisu. Z e-mailové komunikace za období od 16. 9. 2024 do 19. 11. 2024 vyplývá, že se žalovaná opakovaně pokoušela o komunikaci s pojišťovnou týkající se navýšeného pojištění. Pojišťovna reagovala pouze automatickými odpověďmi, že se žádostí zabývá, tedy bez věcného obsahu. Z výpovědi pojištění vozidla ze dne 18. 11. 2024 vyplývá, že žalovaná vypověděla pojistnou smlouvu ke dni 30. 11. 2024. Z upomínky datované 21. 11. 2024 vyplývá, že pojišťovna měla vyzvat žalovanou k úhradě celého pojistného ve výši 26 531 Kč. Informativním dopisem ze dne 22. 11. 2024 byla žalovaná informována o zániku pojištění s tím, že případný přeplatek či nedoplatek bude vyúčtován ve lhůtě 1 měsíce. V dopisu ze dne 12. 12. 2024 je upozornění pro žalovanou, že nedoplatek činí 4 265 Kč. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 mezi , právnická osoba, a žalobkyní, ve spojení s dodatkem ze dne 30. 9. 2025 a seznamem pohledávek vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne 14. 11. 2025 ve spojení s podacím archem a informací o dodání zásilky.7. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.8. Soud konstatuje, že důkazní břemeno ohledně existence pohledávky a její výše tíží žalobkyni. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že žalovaná byla v souladu s pojistnými podmínkami řádně a včas informována o navýšení pojistného, a to nejméně dva měsíce před splatností dalšího pojistného. Za situace, kdy žalobkyně sama přiznala, že nedisponuje doklady o odeslání oznámení o navýšení pojistného ani dalších písemností, nelze mít za prokázané, že žalovaná byla seznámena s výší pojistného splatného ke dni 2. 10. 2024. Soud považuje za významné, že žalovaná po zjištění navýšení pojistného aktivně a opakovaně kontaktovala pojišťovnu, aniž by od ní obdržela jakoukoliv věcnou odpověď. V této situaci žalovaná nemohla mít jistotu, zda pojistná smlouva nadále trvá, neboť dle podmínek v případě vyjádření nesouhlasu s výší pojistného smlouva zaniká, případně v jaké výši má být pojistné uhrazeno.9. Soud dále přihlédl k tomu, že pojistný vztah mezi účastníky trval nepřetržitě již od roku 2018 a po dobu několika let probíhal bez jakýchkoliv problémů. O to více se postup pojišťovny v dané věci jeví jako překvapivý a neodpovídající dosavadnímu průběhu smluvního vztahu. Pojišťovna na žádost žalované reagovala automatickými odpověďmi, aktivně pojistný vztah neřešila. Navíc žalovaná pojistnou smlouvu vypověděla dne 18. 11. 2024, přesto jí pojišťovna dne 21. 11. 2024 zaslala výzvu k úhradě celého ročního pojistného v navýšené částce. Tato časová souslednost svědčí o tom, že pojišťovna neměla přehled o tom, v jakém stavu se pojistný vztah nachází, ani o tom, jaké písemnosti a v jaké fázi jsou žalované zasílány.10. Soud dále přihlédl k tomu, že žalovaná je společností s ručením omezeným, disponuje aktivní datovou schránkou a žalobkyni, resp. pojišťovně, nic nebránilo doručovat jí zásadní informace právě tímto bezpečným a průkazným způsobem. Za daných okolností soud považuje postup pojišťovny za nedostatečný a nevysvětlitelný, zejména pokud po celou dobu žalovanou nikdo aktivně nekontaktoval.11. Za tohoto skutkového a právního stavu by žaloba musela být zamítnuta v celém rozsahu, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně prokázání výše dlužného pojistného.12. Soud však současně přihlédl k procesnímu postoji žalované, která v průběhu řízení uvedla, že je ochotna navýšené pojistné v částce 4 265 Kč uhradit. Žalovaná tedy existenci tohoto nedoplatku fakticky nezpochybňovala, i přes výhrady k jednání pojišťovny, a její postoj byl poctivý a konzistentní.13. S ohledem na tuto částečnou ochotu žalované a zásadu hospodárnosti řízení soud žalobkyni přiznal nárok co do základu v rozsahu částky 4 265 Kč, ve zbytku však žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Ačkoliv by při čistě matematickém posouzení úspěchu ve věci žalobkyni svědčil nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, soud k tomuto poměru nepřihlížel izolovaně. Ze závěrů soudu vyplývá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně vzniku a výše uplatněného nároku a žaloba by byla zamítnuta v celém rozsahu, pokud by žalovaná nárok v rozsahu částky 4 265 Kč sama výslovně neuznala. Přiznání této částky tedy nebylo výsledkem procesního úspěchu žalobkyně, nýbrž důsledkem postoje žalované. Za této situace soud nepovažoval za spravedlivé žalobkyni náhradu nákladů řízení přiznat a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.