42 C 234/2025-26 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 684,30 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného úvěru, který byl žalovanému poskytnut předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „Banka“). Banka se žalovaným uzavřena dne , datum, smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen „Smlouva“), na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem do 6 000 Kč, nedílnou součást Smlouvy tvoří úvěrové podmínky a sazebník. Před uzavřením úvěrové smlouvy vedla Banka pro žalovaného běžný účet, a to na základě smlouvy o účtu č. , číslo, ze dne , datum, . Úvěr byl žalovanému poskytnut tak, že mu bylo umožněno čerpání finančních prostředků na běžném účtu do debetního zůstatku, který však nesměl překročit částku 6 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 12% ročně, dále byl žalovaný povinen hradit poplatky za vedení kontokorentního úvěru dle platného sazebníku. Žalovaný překročil povolený limit kontokorentu, čímž došlo k vzniku nepovoleného debetního zůstatku v částce 7 684,30 |Kč, který byl žalovaný povinen ihned vyrovnat. Předchůdkyně žalobkyně v souladu se Smlouvou proto vyzvala žalovaného k okamžitému splacení veškerých závazků dle Smlouvy, a to dopisem ze dne 1.1.2025, ke stejnému datu došlo k převedení celého nepovoleného debetního zůstatku ne běžném účtu žalovaného na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena se všemi právy s ní spojenými na žalobkyni, jakožto nového věřitele, a to s účinností ke dni 1.6.2025. O postoupení pohledávky byl žalovaný informováni písemným oznámením učiněným předchozím věřitelem. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne podání žaloby nebylo na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno.Žalobkyně v návaznosti na shora uvedené tvrdí, že ke dni žaloby má vůči žalovaným nárok na zaplacení:- jistiny ve výši 7 684,30 Kč z titulu nároku na splacení úvěru;- kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 397,6 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 424,34 Kč- zákonného úroku z prodlení z částky 7 684,3 Kč ve výši 12 % ročně od 2.6.2025 do zaplacení,- smluvního úroku z částky 7 684,3 Kč ve výši 12 % ročně od 2.6.2025 do zaplacení.Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která mu byla prokazatelně odeslána, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k jednání před soudem se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Z rámcové smlouvy o finančních službách ze dne , datum, soud zjistil, že Banka vedla pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, (dále také jen „Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně coby úvěrující a žalovaný připojili svůj podpis pod tuto Smlouvu dne , datum, . Ve Smlouvě se předchůdkyně žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpání finančních prostředků na běžném účtu do debetního zůstatku, který však nesměl překročit částku 6 000 Kč, sjednaná úroková sazba činí 18,9% ročně, roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 21,19%. Žalobkyně soudu doložila rovněž úvěrové podmínky a sazebník, které tvoří nedílnou součást Smlouvy.K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru neuvedla žalobkyně žádná tvrzení a nedoložila žádné listiny.K prokázání výše a čerpání úvěru odkázala žalobkyně na listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně nazvanou „Podklady pre súdne konanie“ ze dne 1.6.2025. Podklady pre súdne konanie jsou interní listinou vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně, která nemá dostatečnou důkazní hodnotu. Žalobkyně nemohla být soudem o této skutečnosti poučena, neboť omluvila svou účast při prvním jednání ve věci samé. K prokázání čerpání úvěru sice navrhla další důkazní prostředek, a to výpisy z běžného účtu žalovaného do 1.1.2025, fakticky však předložila výpisy z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do 30.11.2021, tedy za období před uzavřením úvěrové smlouvy.Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 24.7.2025, kterou prokazatelně odeslala žalovanému. Žalovaný byl v rámci výzvy poučen o možnosti soudního vymáhání dluhu. Žalobkyně doložila soudu veškeré dokumenty týkající se postoupení pohledávky, tedy Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě ceny za postupované pohledávky. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému prokazatelně odesláno.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ platí: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru a dále svou aktivní legitimaci v řízení po postoupení pohledávky za žalovaným.Žalobkyně však neprokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 7 684,3 Kč coby jistiny úvěru. K prokázání výše a čerpání úvěru odkázala žalobkyně na listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně – „Podklady pre súdne konanie“, která však neprokazuje tvrzenou skutečnost s dostatečnou mírou jistoty.Žalobkyně nemohla být soudem o této skutečnosti poučena při ústním jednání pro svou neúčast. K prokázání čerpání úvěru sice navrhla další důkazní prostředek, a to výpisy z běžného účtu žalovaného do 1.1.2025, fakticky však předložila výpisy z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do 30.11.2021, tedy za období před uzavřením úvěrové smlouvy, a neunesla tak své důkazní břemeno.Soudu tedy nezbylo, nežli zamítnout žalobu jako celek. Otázkou řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru se soud nezabýval, neboť byl to bylo nadbytečné.6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.