6 C 214/2020-38 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit jí 3 254 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a žalobkyní byla 17. 5. 2019 uzavřena na základě předchozí žádosti žalované smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě níž vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [část obce], a žalované závazek za ní hradit dle předložených faktur, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců od data zahájení dodávky s možností její automatické prolongace o 1 rok. Smlouva byla ukončena na základě žádosti o změnu zákazníka ze dne 31. 7. 2007 a žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] za dodané služby elektřiny do předmětného odběrného místa za období od 22. 5. 2019 do 18. 9. 2019 v hodnotě 3 254 Kč se splatností 14. 10. 2019, které žalovaná neuhradila ani přes následné výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], a žalovaná se zavázala za ni hradit dle faktur předložených žalobkyní. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník elektřiny, přičemž z nich bylo zjištěno, že v případě ukončení dodávky elektřiny se zákazník zavazuje uhradit dodavateli veškeré náklady, které mu vznikly přímo nebo v souvislosti s přerušením a ukončením elektřiny, přičemž pro případ smlouvy uzavřené na dobu určitou není zvláštní úprava ohledně možné výpovědi ze smlouvy. Ze žádosti o změnu zákazníka z 30. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o ukončení této smlouvy v nejbližším možném termínu dle potřeb dodavatele, tedy žalobkyně. Z průvodního dopisu a faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně dodala žalované elektřinu do příslušného odběrného místa za období od 22. 5. 2019 do 18. 9. 2019 v hodnotě 3 254 Kč se splatností 14. 10. 2019. Z výzvy k úhradě z 30. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila tuto částku a byla upomínána k její úhradě, přičemž z poštovního podacího archu z 1. 11. 2019 bylo zjištěno, že tato výzva jí byla zaslána. Z výzvy ze dne 8. 6. 2020 a poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalovaná neprokázala, že by tak učinila. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaná odebrala za období od 22. 5. 2019 do 18. 9. 2019 elektřinu v hodnotě 3 254 Kč, kterou neuhradila. Mezi stranami tedy byla uzavřena smlouva ve smyslu § 1810 a následujících o. z. a zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon, podle níž žalobkyně plnila tak, že dodala žalované elektřinu ve shora uvedené hodnotě, avšak žalovaná svoji povinnost nesplnila. Soud proto považuje žalobu za důvodnou a vyhověl jí nejen ohledně této částky, nýbrž v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá prováděcímu vládnímu nařízení č. 142/1994 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.