1 C 113/2021-31 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 4 919,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 30. 6. 2016 uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] k bytu [číslo] na adrese [obec a číslo], ve vlastnictví žalobce. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 6. 2017, přičemž byla vždy prodloužena o jeden rok prostřednictvím dodatků. Dne 2. 4. 2019 byla žalovanému zaslána výzva k předání bytu z důvodu ukončení nájemní smlouvy, v níž byl žalovaný informován, že z důvodu špatného technického stavu bytu nelze nájemní smlouvu prodloužit. Žalovaný byl vyzván k předání bytu žalobci. K předání bytu ze strany žalovaného došlo dne 7. 6. 2019, žalovaný se zavázal platit za užívání bytu do 30. 6. 2019. Žalovaný nezaplatil žalobci částku 4 919,92 Kč, která se skládá z dlužného nájemného ve výši 1 216,28 Kč, nezaplacených nákladů za odvoz odpadu ve výši 188,39 Kč, nezaplacených nákladů na vodné a stočné 3 498,01 Kč a nákladů na osvětlení ve výši 517,23 Kč. Žalobce požadoval zaplatit částku s ohledem na zaslané výzvy k úhradě celkem částku 4 919,92 Kč rozdělenou na částku 1 916,28 Kč s úroky z prodlení od 1. 7. 2019 a na částku 3 003,64 Kč s úroky z prodlení od 2. 6. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně byla prokázána. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne 30. 6. 2016 smlouvu o nájmu bytu [číslo] jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného] [anonymizováno], dodatky byla její platnost prodlužována o jeden rok vždy do 30. června. Nájemní vztah byl ukončen ke dni 30. 6. 2019, neboť nájemní smlouva již po tomto datu nebyla prodloužena. V protokolu o převzetí bytu zpět se žalovaný zavázal hradit platby za užívání bytu do 30. 6. 2019. Částka 4 919,91 Kč se skládá z nájemného za měsíc červen 2019 ve výši 1 216,28 Kč, z částky 3 498,01 Kč představující vodné a stočné po odečtu zaplacených záloh, z částky 188,39 Kč za odpad a z částky 517,23 Kč za osvětlení po odečtu zaplacených záloh. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný dlužné částky neuhradil, nebylo žádnými důkazy ze strany žalovaného vyvráceno. 4. Uplatněný nárok se opírá o ust. § 2201 a násl. o.z. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně za tři a půl úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), e) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) (převzetí a příprava zastoupení, a sepis žaloby, účast u jednání dne 25. 10. 2021 a jednoduchá výzva k plnění). Odměna za 1 úkon činí dle § 7 bodu 3 advokátního tarifu 1 000 Kč, dále se jedná o 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. Soud dále přiznal žalobci náhradu cestovních nákladů za účast u soudu dne 25. 10. 2021 za cestu trase [obec] - [obec] a zpět, 2x 110 km, vozidlem Škoda Octavia [registrační značka] při kombinované spotřebě 4 litry motorové nafty na 100 km a při ceně nafty 27,20 Kč za 1 litr podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a amortizaci 4,40 Kč za 1 ujetý kilometr, tj. 239 Kč za pohonné hmoty a 968 Kč za amortizaci. Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu za 6 započatých půlhodin po 100 Kč Náklady řízení jsou tak představovány součtem shora uvedených částek (6 507 Kč), které soud v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšil o náhradu za DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Náklady řízení jsou dále tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, celkem tedy činí částku 8 273 Kč. Podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. Pro úplnost soud uvádí, že za podání ze dne 27. 8. 2021 a ze dne 10. 9. 2021 soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť náklady na ně vynaložené nelze považovat za účelně vynaložené, protože žalobkyně jimi na výzvu soudu pouze doplňovala (upřesňovala) žalobu o náležitosti, které měla obsahovat již samotná žaloba.