4 C 244/2020-50 — Okresní soud ve Strakonicích

1.) Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 4 718 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění. Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce uvedl, že zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla. Žalovaný co by vlastník/provozovatel neměl ode dne 14. 6. 20149 do 15. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 94 dní. Žalobci tak vznikl nárok na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, to je 94 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, v daném případě 47 Kč Celkem tedy výše příspěvku činí 4 418 Kč. Dále se žalovaná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl upomínán. 2.) Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka ve svém vyjádření uvedl, že žalobce dosud nepředložil důkaz, z něhož by bylo zřejmé, že žalovaný byl v předmětném období zapsán jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka] v registru silničních vozidel. 3.) Žalobce následně uvedl, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1-3 zákona č. 168/1996 Sb. v platném znění, kdy údaje, které eviduje, jsou porovnávány s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobci sdělí výsledek porovnávání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a jako jeho vlastník je zapsán žalovaný. Žalovaný co by vlastník a provozovatel neměl ode dne 14. 6. 2019 do dne 15. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 citovaného zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 94 dní a žalovaný tímto jednáním porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobce uvedl, že odkazuje na § 4 odst. 2 citovaného zákona, který výslovně uvádí, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jak provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Ohledně pojištění je na žalovaném, aby prokázal, že v předmětném období měl sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dále žalobce uvedl, že [právnická osoba] mu bylo sděleno, že k předmětnému vozidlu bylo evidováno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla z titulu uzavřené pojistné smlouvy, [číslo] od 23. 11. 2018 do 13. 6. 2019. 4.) Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výpisem ze své databáze, která čerpá z Centrálního registru vozidel, z něhož bylo zjištěno, že jako vlastník vozidla, [registrační značka] [anonymizováno] byl v období od 10. 11. 2017 zapsán žalovaný. Z databáze žalobce ohledně pojištění vozidla bylo zjištěno, že předmětné vozidlo bylo pojištěno u [právnická osoba] ode dne 23. 11. 2018 do 13. 6. 2019. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 14. 11. 2019 zaslanou žalovanému, z níž bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky 4 718 Kč, neboť jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] neměl k vozidlu v období od 14. 6. 2019 do 15. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z této výzvy bylo zjištěno, že se jedná o osobní automobil s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3, vozidlo bylo nepojištěno 94 dní, denní sazba činí 47 Kč. Příspěvek tak činí 4 418 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Z této výzvy bylo dále zjištěno, že vozidlo bylo pojištěno u [právnická osoba] smlouvou [číslo] v období od 23. 11. 2018 do 13. 6. 2019. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 22. 1. 2020 a druhou upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 3. 2020 včetně dokladu o doručení. 5.) Na základě provedeného dokazování má soud tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná, proto návrhy na provedení dalších důkazů byly zamítnuty. 6.) Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce jako vlastník a provozovatel vozidla registrační [anonymizováno] [číslo] neměl v období od 14. 6. 2019 do 15. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přestože vozidlo bylo registrováno jako provozované. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 7.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměnu za právní zastoupení jednak dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění), se 3 režijními paušály po 100 Kč a jednak dle § 7 citované vyhlášky za 1 úkon právní pomoci po [částka] (účast u jednání) s 1 režijním paušálem po 300 Kč a dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne 24. 2. 2021 ve výši 1 567 Kč. Dále soud přiznal žalobci 21% DPH z částky 3 767 Kč ve výši 791 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 4 958 Kč. 8.) O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož státu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.