6 C 33/2021-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit jí 34 841,30 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] dne [datum] jako smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se je zavázala uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 25 421 Kč v celkových 60 týdenních splátkách po 924 Kč, tedy do [datum], avšak tak neučinila a dluží 34 841,30 Kč, z toho na jistině 25 700 Kč, s příslušenstvím. Tento nárok pak byl věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek postoupen na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna, avšak dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná nárok v plném rozsahu uznala a s ohledem na své poměry, kdy je na rodičovské dovolené a pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a navíc splácí další tři dluhy přesahující částku 250 000 Kč, požádala o možnost úhrady dlužné částky v měsíčních splátkách po 500 Kč. 3. S ohledem na uznání žalované soud postupoval podle § 153a) odst. 1 o. s. ř. a rozhodl podle tohoto uznání, když neshledal ve smyslu odst. 2. citovaného ustanovení žádné důvody, pro které by toto rozhodnutí nemohlo být vydáno, neboť vydání rozsudku pro uznání v této věci není v rozporu s hmotným právem. Současně soud posuzoval shora uvedené poměry žalované vzhledem k její žádosti o umožnění splátek ve výši 500 Kč, což se jeví ve smyslu platné judikatury (podle níž by měly být splátky stanoveny tak, aby dlužná částka byla uhrazena nejdéle do dvou let) jako nemožné, neboť v takovémto případě by došlo k jejímu uhrazení za více než 100 měsíců. Soud proto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. alespoň ve vztahu k žalované, která je na rodičovské dovolené a navíc splácí další pohledávky, alespoň prodloužil lhůtu plnění na dobu dvou let od právní moci rozsudku tak, aby získala alespoň takový časový prostor na vyřešení svých finančních záležitostí. 4. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 3 advokátního tarifu a na odměně za právní zastoupení přiznal 3 x 500 Kč, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, včetně 21% náhrady za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 378 Kč, což s připočtením soudního poplatku 1 394 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 3 572 Kč. I ohledně těchto nákladů soud zohlednil shora uvedené poměry žalované a v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jí umožnil, aby je uhradila do 6 měsíců od právní moci rozsudku.