1 C 171/2022-59 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 46 733 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem 1) nákladního motorového vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 29. 3. 2019 do 26. 6. 2019. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 90 dní po 86 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala dne 15. 8. 2019 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 29. 9. 2019. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem 2) osobního motorového vozidlo [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motorů nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 20. 11. 2019 do 20. 6. 2020, tedy po dobu 214 dnů. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 214 dní po 47 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala výzvu k úhradě příspěvku dne 1. 7. 2020, doručenou dne 16. 7. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 14. 9. 2020. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem 3) sanitního automobilu [registrační značka], k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 24. 6. 2019 do 30. 9. 2019. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 99 dní po 94 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka kupní smlouvu ze dne 20. 5. 2018, podle níž tato osoba převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovaného a osobou povinnou k zaplacení příspěvku je proto žalovaný. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaný je vlastníkem 4) osobního motorového vozidlo [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motorů nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 30. 1. 2020 do 14. 5. 2020, tedy po dobu 106 dnů. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 106 dní po 47 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala výzvu k úhradě příspěvku dne 23. 7. 2020, doručenou dne 7. 8. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 6. 10. 2020. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný dále vlastníkem 5) osobního motorového vozidlo [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motorů nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 12. 3. 2021 do 24. 6. 2021, tedy po dobu 105 dnů. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 105 dní po 47 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala výzvu k úhradě příspěvku dne 16. 8. 2021, doručenou dne 31. 8. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 30. 10. 2021. Dále žalobkyně tvrdí, že žalovaný je vlastníkem 6) nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povelnou hmotností do 3 500 kg [registrační značka], k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021, tedy po dobu 92 dnů. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 92 dní po 86 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala výzvu k úhradě příspěvku dne 27. 1. 2022, doručenou dne 11. 2. 2022, splatnost příspěvku nastala dne 12. 4. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státní občan Ukrajiny, jedná se tedy o věc s cizím prvkem. Pravomoc soudů ČR je dána čl. 21 smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2011 vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 123/2002. Vztahy mezi účastníky se řídí dle článku 48 odst. 2 citované smlouvy právním řádem ČR. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně ohledně nároků pod body 1), 2), 4), 5) a 6) jsou prokázaná. Z centrálního registru vozidel a z karet jednotlivých níže uvedených vozidel soud zjistil, že žalovaný je od 6. 12. 2018 evidován jako vlastník a provozovatel nákladního vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka] (nárok 1), výrok I), od 20. 11. 2019 jako vlastník osobního motorového vozidla tov. zn. [anonymizováno] [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motorů 1 499 cm3 (nárok 2), výrok II), v období od 24. 6. 2019 do 30. 9. 2019 byl vlastníkem motorového vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení] (nárok 3), výrok VI). Z centrálního registru vozidel dále vyplynulo, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem a provozovatelem vozidel tov. zn. [jméno] – [anonymizováno] [registrační značka] (nárok 4) výrok III) se zdvihovým objemem válců motorů 1 499 cm3, tov. zn. [jméno] [registrační značka] (nárok 5), výrok IV) se zdvihovým objemem válců motorů 1 499 cm3 a nákladního vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka] (nárok 6), výrok V). Všechna vozidla byla v předmětných obdobích evidována jako provozovaná. 5. Žalovaný jako vlastník a provozovatel shora uvedených osobních motorových vozidel uvedených pod body 1), 2), 4), 5) a 6) neměl v uvedených obdobích, tedy 90 dní u nákladního vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka], 214 dní u osobního motorového vozidla tov. zn. [anonymizováno] [registrační značka], 106 dní u osobního motorového vozidla tov. zn. [jméno] – [anonymizováno] [registrační značka], 105 dní v případě osobního vozidla tov. zn. [jméno] [registrační značka], 92 dní u nákladního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného k úhradě příspěvku dopisy ze dne 15. 8. 2019 u vozidla zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka], ze dne 1. 7. 2020 ohledně vozu tov. zn. [anonymizováno] [registrační značka], ze dne 9. 7. 2020 v případě vozidla [registrační značka], výzvou ze dne 23. 7. 2020 ohledně vozidla tov. zn. [jméno] – [anonymizováno] [registrační značka], ze dne 16. 8. 2021 ohledně vozidla tov. zn. [jméno] [registrační značka] a ze dne 27. 1. 2022 v případě vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka], jak vyplývá z příslušných výzev k úhradě příspěvku a dokladů o doručení. Tvrzení žalobkyně, že předmětné částky uhrazeny nebyly, nebyla konkrétními důkazy vyvrácena. 6. Žalobkyně má proto podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nárok na úhradu příspěvku za každé nepojištěné vozidlo. Denní sazba příspěvku činí u nákladních vozidel tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka] a tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka] dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 86 Kč. U vozidel tov. zn. [anonymizováno] [registrační značka], tov. zn. [jméno] – [anonymizováno] [registrační značka] a tov. zn. [jméno] [registrační značka] činí denní sazba příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky částku 47 Kč. Žalobkyni tedy vznikl ohledně vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka] nárok na příspěvek z nepojištěného vozidla ve výši 7 740 Kč (90 x 86 Kč). Ohledně vozidla tov. zn. [anonymizováno] [registrační značka] činí nárok na příspěvek ve výši 10 058 Kč (214 x 47 Kč) a za vozidlo tov. zn. [jméno] – [anonymizováno] [registrační značka] má žalobkyně nárok na příspěvek ve výši 4 982 Kč (106 x 47 Kč). Za vozidlo tov. zn. [jméno] [registrační značka] náleží žalobkyni příspěvek ve výši 4 935 Kč (105 x 47) a za tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka] ve výši 7 912 Kč (92x 86). Dále má žalobkyně podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé vozidlo. Soud proto žalobě ohledně shora uvedených nároků vyhověl. O nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 7. Ohledně vozidla [registrační značka] soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že vlastníkem či provozovatelem uvedeného vozidla byl v předmětném období od 24. 6. 2019 do 30. 9. 2019 žalovaný. Z výpisu z centrálního registru vozidel je zřejmé, že jako vlastník a provozovatel je evidován [jméno] [příjmení], a byl jako vlastník a provozovatel evidován i v předmětném období. Soud vychází z údajů z registru silničních vozidel, neboť platí presumpce správnosti údajů uvedených v registru silničních vozidel, není-li prokázán opak. Žalobkyně prokazovala vlastnictví žalovan