1 C 25/2022-23 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 2 049,22 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, považuje za poplatníka televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně, neboť je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě a po výzvě žalobkyně neoznámila čestným prohlášením, že poplatníkem není. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období srpna září 2019, kdy dluží částku 24,22 Kč až prosince 2020, celkem tedy dluží 2 049,22 Kč. 2. Žalovaný uvedl, že již nebydlí na adrese [adresa žalovaného], z evidence poplatků se odhlásil asi před čtyřmi či pěti lety. Současně uvedl, že odhlášení nemůže nijak prokázat. 3. Žalobkyně svá skutková tvrzení prokázala výzvou k přihlášce žalovaného jako poplatníka do evidence poplatníků televizního poplatku, včetně doručenky a písemnou informací o zařazení do evidence poplatníků. Žalovaný neprokázal, že by ve smyslu § 8 odst. 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích oznámil žalobkyni odstěhování se z adresy [adresa žalovaného], ani že by se ve smyslu § 8 odst. 8 citovaného zákona z evidence poplatníků odhlásil. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný poplatky za období od září 2019 do ledna 2020, nebylo žádnými důkazy vyvráceno. 4. Nárok žalobkyně vyplývá z § 3 odst. 2, § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Výše televizního poplatku je stanovena § 6 citovaného zákona. 5. Vzhledem k výše uvedenému soud podané žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 č. j. I US 3344/2012 a dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to a to za dva úkony (výzva k plnění a podání návrhu) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.