1 C 34/2022-39 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 2 185 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jíž účastníci sjednali produkt Sdružené pojištění vozidla - AH s předmětem pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [registrační značka]. První pojistné bylo stanoveno na částku 3 379 Kč s roční splatností s počátkem pojištění ke dni 1. 4. 2020. Pojištění zaniklo ke dni 23. 7. 2020 pro nezaplacení pojistného přes výzvu k zaplacení. Žalobkyně se domáhá úhrady částky 2 185 Kč, tato částka se skládá z pojistného za období od 1. 4. 2020 do 23. 7. 2020 ve výši 1 985 Kč a z částky 200 Kč za upomínku k zaplacení. Dále požaduje přiznat úrok z prodlení z částky 1 985 Kč za období od 24. 7. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V řízení se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státní občan Maďarska Česká republika i Maďarsko jsou členy Evropské unie, proto je třeba věc posuzovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (dále jen Nařízení). Ve věci jde o plnění z pojistné smlouvy. Podle článku 14 bodu 1 Nařízení, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalovaný pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Podle čl. 62 bodu 1 Nařízení se pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Zda má žalovaný bydliště v konkrétním členském státě, posuzuje tedy soud podle vnitrostátní úpravy, tzn. podle ust. § 84 o.s.ř. a násl. Podle § 84 o.s.ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle ust. § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Žalovaný je dle registru obyvatel hlášen k pobytu na území České republiky na adrese [adresa žalovaného], v okrese Strakonice. Soud proto dovodil, že žalovaný má bydliště na uvedené adrese v České republice v obvodu Okresního sodu ve Strakonicích. Soud proto dovodil mezinárodní příslušnost jakož i místní příslušnost Okresního soudu ve Strakonicích. 4. Rozhodné právo je určeno Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a to v čl. 3 a čl. 7. Základním určovatelem je volba stran. Podle čl. 11 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPPPMV-R -12/2019, které jsou součástí pojistné smlouvy že se smlouva a smluvní vztah ze smlouvy vyplývající řídí právem ČR. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně byla prokázána. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne 1. 4. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] pojistné bylo sjednáno na částku 6 379 Kč ročně. Pojištění zaniklo ke dni 23. 7. 2020 v důsledku nezaplacení pojistného podle § 2804 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Částka 2 185 Kč se skládá z dlužného pojistného za období od 1. 4. 2020 do 23. 7. 2020 v částce 1 985 Kč, z poplatku 200 Kč dle sazebníku poplatků za odeslanou upomínku s upozorněním na možný zánik pojistného a z poplatku 300 Kč za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 4. 2020, nebylo konkrétními důkazy vyvráceno. 6. Uplatněný nárok se opírá o ust. § 2758 a násl. o.z. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Výše úroku z prodlení v druhém pololetí roku 2020 činí 8,25 %. Soud proto uložil žalovanému uhradit úrok z prodlení právě ve výši 8,25 % z částky 1 985 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení a ve zbytku žalovaných úroků z prodlení, tedy ohledně úroku z prodlení ve výši 1,75 % jdoucího z částky 1 985 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení soud žalobu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, neboť zástupkyně žalobkyně učinila 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení jsou tak představovány součtem shora uvedených částek, které soud v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšil o náhradu za DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Náklady řízení jsou dále tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, celkem tedy činí částku 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně podává návrhy na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem tohoto řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč.