6 C 210/2022 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 17 955 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu v období od 4. 1. 2019 do 25. 6. 2019, tedy po dobu 173 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku nepojištěného vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč představuje jeho základ částku 11 245 Kč, k níž pak náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě celkových 11 545 Kč, které ani přes opakované výzvy neuhradil. Dále pak žalobkyně zjistila, že žalovaný jako vlastník automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 5. 6. 2020 do 12. 10. 2020, tedy po dobu 130 dní a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla dle citovaného zákona, který vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč představuje v základu 6 110 Kč, k nimž náleží dalších 300 Kč jako poplatek a žalovaný byl vyzván k úhradě celkových 6 410 Kč, které ani přes opakované výzvy neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zjištěných údajů o vozidle a výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 28. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu v období od 4. 1. 2019 do 25. 6. 2019, tedy po dobu 173 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 65 Kč představuje v základu 11 245 Kč, k nimž náleží náklady za uplatnění 300 Kč a žalovaný byl tedy vyzván k úhradě celkových 11 545 Kč. Z upomínek ze dne 6. 11. 2019 včetně dokladu o doručení, ze dne 17. 1. 2020 včetně dokladu o doručení a ze dne 18. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku neuhradil a byl opakovaně vyzýván k její úhradě. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že ani poté žalovaný neplnil a ještě před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Ze zjištěných údajů o vozidle, výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 25. 11. 2022 a dokladu o doručení, bylo zjištěno, že žalovaný, jako vlastník osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka] neměl k tomuto vozidlo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 5. 6. 2020 do 12. 10. 2020 tedy po dobu 130 dnů a byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 47 Kč představuje v základu 6 110 Kč, k nímž náleží náklady za uplatnění 300 Kč a žalovaný byl tedy vyzván k úhradě celkových 6 410 Kč. Z upomínek ze dne 4. 3. 2021 včetně dokladu o doručení, ze dne 1. 4. 2021 včetně dokladu o doručení a ze dne 18. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný tuto povinnost nesplnil a byl opakovaně vyzýván k zaplacení. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný ani následně neplnil a byl ještě před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Žalovaný neprokázal, že by něčeho z dlužných částek uhradil. 6. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu v období od 4. 1. 2019 do 25. 6. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. představuje jeho základ částku 11 245, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží poplatek ve výši 300 Kč dle § 2a) citované vyhlášky. Dále pak bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 5. 6. 2020 do 12. 10. 2020, tedy po dobu 130 dnů a žalobkyni tedy vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 citovaného zákona. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč dle § 2 odst. 1 citované vyhlášky, představuje základ tohoto příspěvku částku 6 110 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží poplatek ve výši 300 Kč dle § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 17 995 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení z obou základů příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 7. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč.