6 C 238/2022-14 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 4 201 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], neměl k tomuto vozidlu v období od 18. 10. 2019 do 14. 1. 2020, tedy po dobu 83 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla a žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku tohoto nepojištěného vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč představuje jeho základ 3 901 Kč, k němuž pak náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, přičemž žalovaný celkových 4 201 Kč neuhradil ani přes opakované výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zjištěných údajů o vozidle a výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 13. 5. 2020 včetně informace o zásilce, bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu v období od 18. 10. 2019 do 14. 1. 2020, tedy po dobu 89 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, přičemž vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč představoval jeho základ 4 183 Kč, k němuž pak byl připočítán poplatek za uplatnění ve výši 300 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě celkových 4 483 Kč. Z upomínky ze dne 19. 8. 2020 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužnou částku neuhradil, stejně jako bylo zjištěno z dalších dvou upomínek z 8. 10. 2020 a 13. 12. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 2. 2022 včetně dokladů o doručení bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neuhradil za období od 18. 10. 2019 do 14. 1. 2020, tedy po dobu 89 dnů, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. představuje základ tohoto příspěvku částka 3 901 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2 a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 4 201 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení ze základu příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.