6 C 248/2022-23 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 8 814 Kč, neboť jako vlastník/provozovatel vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], neměl k tomuto vozidlu od 7. 8. 2020 do 13. 11. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalobkyni tedy vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla. Ten vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 86 Kč a počtu nepojištěných dní, tedy 99, představuje v základu částku 8 514 Kč, k níž náleží ještě poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný celkových 8 814 Kč neuhradil ani přes opakované výzvy. 2. Ze zjištěných údajů o vozidle, dokladu o pojištění a výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 18. 3. 2021 včetně dokladu o sledování zásilky, bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s hmotností do 3,5 t, [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu v období od 7. 8. 2020 do 13. 11. 2020, tedy po dobu 99 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a byl proto vyzván k úhradě příspěvku tohoto nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 86 Kč představuje v základu 8 514 Kč, k nímž náleží ještě náklady za uplatnění ve výši 300 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě celkových 8 814 Kč. Z upomínky ze dne 22. 6. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, což vyplývá i z dalších upomínek ze dne 22. 7. 2021 a 14. 2. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 12. dubna 2022 včetně dokladu o doručení pak bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 3. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t neuhradil v období od 7. 8. 2022 do 13. 11. 2022, tedy po dobu 99 dnů pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 86 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. tvoří základ tohoto příspěvku částka 8 514 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 8 814 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení ze základu příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 4. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.