6 C 25/2022-26 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit celkových 22 614 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dle jejích zjištění žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neměla od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1994 Sb. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 citovaného zákona s tím, že s ohledem na objem válců motoru představuje denní sazba tohoto příspěvku 47 Kč, což při 157 dnech nepojištění představuje základ příspěvku 7 379 Kč, k němuž ještě náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč. Dalším obdobím, kdy žalovaná neměla toto vozidlo pojištěné, bylo od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2019 s tím, že za toto období 152 dní představuje základ tohoto příspěvku 7 144 Kč, což s připočtením poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč představuje nárok na částku 7 444 Kč. Posledním obdobím, kdy žalovaná neuhradila pojištění k tomuto vozidlu, bylo od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2020, což při délce 153 dnů představuje základ příspěvku 7 191 Kč, což s připočtením poplatku 300 Kč představuje příspěvek ve výši 7 491 Kč. Žalovaná tyto jednotlivé částky ani přes předžalobní výzvy neuhradila a dluží tedy žalobkyni celkových 22 614 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 2. 2020, z 16. 9. 2020 a ze 7. 1. 2021, včetně dokladů o sledování těchto zásilek bylo zjištěno, že žalovaná jako vlastník motorového vozidla s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], neměla jako vlastník/provozovatel tohoto vozidla v období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019, dále v období od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020, a konečně v období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2020, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti provozu vozidla a byla vyzvána žalobkyní k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. s tím, že při denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč za prvé období představuje základ příspěvku částku 7 393 Kč, v druhém období za nepojištěných 152 dní částku 7 444 Kč a ve třetím období za dobu nepojištěných 153 dnů 7 191 Kč. Žalovaná byla ve všech třech případech vyzvána k tomu, aby tyto jednotlivé příspěvky uhradila do 30 dnů od doručení tohoto dopisu s tím, že v takovémto případě po ní nebudou vyžadovány náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Z upomínek ze dne 21. 5. 2020, z 13. 1. 2021 a z 15. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná ani v jednom případě dlužný příspěvek neuhradila a proto byla vyzvána k jejich úhradě opakovaně včetně 3x příspěvku 300 Kč na mimosoudní uplatnění práva, tedy ohledně prvého dlužného období o úhradu celkové částky 7 679 Kč, za druhé období 7 444 Kč a za třetí období 7 491 Kč. Z předžalobních výzev ze dne 2x 13. a 1x 15. září 2021 bylo zjištěno, že žalovaná tyto dlužné částky v celkové výši 22 614 Kč neuhradila a byla proto vyzvána k její úhradě s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaná neprokázala, že by tak učinila. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaná jako vlastník vozidla s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neuhradila za období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019, dále od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 a konečně od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2020 pojištění z provozu tohoto vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Vzhledem k denní sazbě příspěvku dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 47 Kč tvoří základ těchto příspěvků za prvé období při 157 dnech 7 399 Kč, za druhé období o 152 dnech částka 7 144 Kč a za třetí období při 153 dnech částka 7 191 Kč. Ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. pak náleží žalobkyni i 3x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek po 300 Kč dle § 2a) vyhlášky č. 205/2009 Sb. Žaloba je tedy co do celkové částky 22 614 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 905 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 357 Kč.