6 C 97/2022-20 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 9 471 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], jehož je žalovaný vlastníkem, nemělo od 12. 4. 2019 do 2. 5. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla v rozporu s ustanovením § 1 zákona č. 168/1991 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalobkyni ve smyslu § 4 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla, který vzhledem k sazbě tohoto příspěvku 40 Kč denně a 21 dnů nepojištění představuje v základu 987 Kč, v němž náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Dále pak žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], jehož je žalovaný vlastníkem, neměl v období od 11. 9. 2020 do 12. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla a žalobkyni vznikl obdobný nárok na příspěvek nepojištěného vozidla dle citovaného zákona s tím, že vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč a počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 32, představuje základ tohoto příspěvku 2 080 Kč a s poplatkem 300 Kč, tedy celkových 2 380 Kč. Rovněž žalobkyně uvedla, že zjistila, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, [registrační značka], jehož je žalovaný vlastníkem, nebyl od 22. 11. 2020 do 24. 1. 2021 pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla za těchto 64 dní, což při denní sazbě tohoto příspěvku 84 Kč představuje příspěvek v základu 5 504 Kč, zvýšený o poplatek 300 Kč, tedy na 5 804 Kč. Žalovaný dlužné částky ani přes opakované výzvy neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 22. 8. 2019 a údaji o zjištěném vozidle bylo zjištěno, že osobní automobil [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 nebyl v období od 12. 4. 2019 do 10. 7. 2019, tedy po dobu 90 dnů, pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku tohoto nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč představuje v základu 4 230 Kč, které zvyšují náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a byl tedy vyzván k úhradě celkové částky 4 530 Kč. Z upomínky ze dne 6. 11. 2019 včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovaný tento příspěvek neuhradil a byl proto vyzván znovu k jeho úhradě, přičemž z upomínky ze dne 15. 1. 2020 bylo zjištěno totéž. Z předžalobní výzvy z 27. října 2021 pak vyplývá, že žalovaný svoji povinnost nesplnil a byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě, jak vyplývá z dokladu o odeslání a doručení. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 12. 11. 2020 a z výpisů údajů o zjištěném vozidle bylo zjištěno, že osobní automobil [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, jehož vlastníkem je žalovaný, nebyl po dobu 32 dní, tedy od 11. 9. 2020 do 12. 10. 2020, pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč a shora uvedeným 32 nepojištěným dnům představuje v základu 2 080 Kč, což s náklady na uplatnění 300 Kč představuje celkový příspěvek ve výši 2 380 Kč. Z upomínky ze dne 25. 2. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil a byl opakovaně vyzván k její úhradě, přičemž z upomínky z 26. 3. 2021 bylo zjištěno totéž. Z předžalobní výzvy ze dne 27. října 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný svoji povinnost nesplnil, dlužnou částku neuhradil a byl k tomu opakovaně vyzván. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 25. 3. 2021 a z výpisu údajů o vozidle bylo zjištěno, že nákladní automobil, [registrační značka], jehož je žalovaný vlastníkem, s hmotností do 3,5 t nebyl v období od 12. 11. 2020 do 24. 1. 2021, tedy po dobu 64 dnů, pojištěn z odpovědnosti provozu tohoto vozidla a žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku tohoto nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 86 Kč a celkových 64 dnech, kdy nebylo toto vozidlo pojištěno, představuje 5 504 Kč, což s připočtením nákladů za uplatnění činí příspěvek v celkové výši 5 804 Kč, k jehož úhradě byl žalovaný vyzván. Z upomínky ze dne 1. 7. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, byl opětovně vyzván k její úhradě, přičemž z upomínky ze dne 29. 7. 2021 vyplývá totéž. Z předžalobní výzvy ze dne 27. října 2021 pak bylo zjištěno, že žalovaný ani tento příspěvek neuhradil a byl opětovně vyzván k jeho úhradě s tím, že doklady o doručování svědčí o zaslání i této výzvy žalovanému. Žalovaný neprokázal, že by celkových 9 471 Kč žalobkyni zaplatil. 5. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru od 1350 cm3 do 1850 cm3 neuhradil v období od 12. 4. do 2. 5. 2019, tedy po dobu 21 dnů, pojištění provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč a 21 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, představuje základ tohoto příspěvku 987 Kč a žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona pak náleží i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 neuhradil za období od 11. 9. 2020 do 12. 10. 2020, tedy po dobu 32 dnů, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyni tedy vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla s tím, že k denní sazbě tohoto příspěvku 65 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. představuje základ tohoto příspěvku částka 2 080 Kč a žalobkyni náleží ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona i poplatek ve výši 300 Kč dle § 2a) citované vyhlášky. Rovněž pak bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu s hmotností do 3 500 kg neuhradil za období od 22. 11. 2020 do 24. 1. 2021 pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku dle § 4 odst. 1 citovaného zákona, když vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku dle § 2 odst. 1 citované vyhlášky ve výši 86 Kč představuje základ tohoto příspěvku 5 504 Kč, což s připočtením poplatku 300 Kč dle § 4 odst. 4 citovaného zákona za použití § 2a) citované vyhlášky představuje nárok na tento příspěvek v celkové výši 2 380 Kč. Žalovaný dlužnou částku ve výši součtu všech těchto tří příspěvků, tedy 9 471 Kč žalobkyni neuhradil a žaloba je tedy ohledně těchto částek důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně nich, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 6. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.