7 C 215/2022-28 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení předmětné částky s tvrzením, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce tvrdil, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] [anonymizováno], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] s tím, že od [datum] do [datum] k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobce se proto na žalovaném domáhá zaplacení příspěvku v celkové výši 7 567 Kč tvořeným násobkem denní sazby 47 Kč a počtem 161 dní. Dále po žalovaném požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V dané věci z výpisu z registru vozidel (ze sdělení Městského úřadu Strakonice ze dne [datum]) vyšlo najevo, že vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla byla v předmětném období evidována [příjmení] [příjmení], resp. nebyl jím žalovaný. V této souvislosti soud podotýká, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku zákon vychází z domněnky správnosti údajů vedených ve správní evidenci (tedy že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla), když se jedná o domněnku vyvratitelnou. V dané věci soud dále zjistil, a to z Kupní smlouvy ze dne [datum], že předmětné vozidlo [jméno] [jméno] prodal žalovanému. Žalobce soudu k prokázání svých tvrzení předložil pouze tuto kupní smlouvu. Soud je tohoto názoru, že tato s ohledem na datum uzavření smlouvy není způsobilá prokázat vlastnictví vozidla žalovaným v období, za které žalobce uplatňuje daný příspěvek, neboť v mezidobí (téměř čtyři měsíce) mohlo dojít ke změně vlastnického práva, případně i provozovatele daného vozidla. Navíc pak ani jedna ze smluvních stran není osobu, která je zapsaná v registru vozidel. 4. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že žalobce neprokázal, že žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] [anonymizováno], [VIN kód], neměl v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 161 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za této situace soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobce uspokojivým způsobem neunesl břemeno důkazní, a proto soud žalobu zamítl. 5. Pro úplnost pak podepsaný soud dále dodává, že k jednání, při kterém soud v dané věci rozhodl, se žalobce ani jeho zástupkyně nedostavili. Za této situace soud neměl povinnost žalobce poučit o neunesení důkazního břemene, neboť § 118a odst. 3 o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání s tím, že nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (srov. [příjmení] komentáře, Občanský soudní řád I., autoři [příjmení], [příjmení] a kol., C. H. Beck, 1. vydání 2009, str. 831 – 832, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 a usnesení ze dne 14. 1. 2009 sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). 6. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl s ohledem na skutečnost, že úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, což vyplývá z obsahu spisu (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).