7 C 29/2022-34 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vyklizení a odevzdání bytu [číslo] o velikosti [anonymizována tři slova] s příslušenstvím v dome [adresa] v ulici [ulice] ve [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem domu, v němž se předmětný byt nachází s tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum] a Dodatku [číslo] ze dne [datum] předmětný byt pronajal žalované na dobu určitou, a to od [datum] do [datum] (dodatky pak došlo k prodloužení do [datum]). Účastníci sjednali, že v případě řádného plnění povinností nájemce bytu a pokud neučiní pronajímatel písemný projev vůle obsahující sdělení, že na skončení nájmu trvá, může na základě žádosti nájemce a rozhodnutí rady města dojít k prodloužení smlouvy formou dodatku o další 1 měsíc. Žalobce dále tvrdil, že na období po [datum] žalované již nájemní smlouvu neprodloužil a dopisy ze dne [datum] a [datum] jí sdělil, že trvá na skončení nájemní smlouvy ke dni [datum] a vyzval ji k předání vyklizeného bytu. Předmětná výzva byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná však předmětný byt i nadále užívá. Nevyklidila jej a žalobci jej nepředala ani poté, co byla k vyklizení bytu dne [datum] opětovně vyzvána. V dalším průběhu řízení k žádosti žalované žalobce doplnil, že jeho stanovisko k možnosti obnovení nájmu je neměnné. 2. Žalovaná s vyklizením předmětného bytu nesouhlasila. Dluh na nájemném předmětného bytu uznala. Sdělila, že nájem za leden uhradila a rovněž na dluh zaplatila dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč. Bránila se tím, že má v péči vnučku, o kterou se musela starat, a proto přišla o práci. V současné době pobírá dávky v celkové výši 10 500 Kč a od dubna má již sjednané nové zaměstnání. Peníze na doplacení dluhu má k dispozici. Rovněž sdělila, že další nájmy bude již hradit včas. Podotkla, že v případě vystěhování z předmětného bytu, nebude mít kam s vnučkou jít. Ráda by v bytě zůstala. 3. Po provedeném dokazování má soud z výpisu z katastru nemovitostí, a to z listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] za prokázané, že žalobce je zapsán jako výlučný vlastník domu [adresa] (objektu k bydlení) v ulici [ulice] ve [obec], jenž stojí na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] (dále též jen“ Smlouva) se podává, že žalobce přenechal žalované za účelem zajištění jejích bytových potřeb do užívání byt o velikosti [anonymizována tři slova] s příslušenstvím, o výměře [výměra], a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Z čl. VI. bod 1) Smlouvy soud zjistil, že účastníci sjednali nájemné ve výši 2 816 Kč měsíčně s tím, že v této částce není zahrnuta úplata za plnění spojená s užíváním bytu. Zálohy za plnění spojená s užíváním bytu se pak žalovaná zavázala hradit ve výši rozepsané v evidenčním listu (čl. VI. bod 4) Smlouvy). Nájemné a zálohy měly být hrazeny vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, což vyplynulo z čl. VI. bod 5) Smlouvy. Z čl. IX. bod 1) Smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že účastníci ujednali skončení nájmu uplynutím sjednané doby s tím, že při zániku nájmu je nájemce povinen byt ve stanovené lhůtě vyklidit a nájemci protokolárně předat (čl. IX. bod 3) Smlouvy o nájmu bytu). Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě ze dne [datum] se podává, že doba nájmu byla prodloužena do [datum]. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě ze dne [datum] vyplynulo, že doba nájmu se prodlužuje do [datum]. Z Evidenčního listu platného od [datum] pro výpočet nájemného se podává, že nájemné činí 2 816 Kč + 319,97 Kč za vybavení bytu, tedy celkem částku ve výši 3 135 Kč, zálohy na vodu představují částku ve výši 1 101 Kč měsíčně, na elektřinu 100 Kč měsíčně a na úklid rovněž 100 Kč měsíčně, celkem se tedy jedná o měsíční částku ve výši 4 436 Kč. Skutečnost, že žalované nebyla Smlouva prodloužena do [datum], vyplývá z [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo] [rok] ([číslo]). O této skutečnosti byla žalovaná žalobcem vyrozuměna dne [datum] a zároveň byla požádána o předání vyklizeného bytu nejpozději do [datum]. Shora uvedná listina byla žalované fakticky doručena, což se podává z doručenky, kterou žalovaná dne [datum] podepsala. Za situace, kdy žalovaná ve stanovené lhůtě žalobci vyklizený byt nepředala, oznámil jí dne [datum] žalobce, že věc předají k vystěhování soudu. Z listiny označené jako“ Upomínka dlužné částky” má soud za prokázané, že žalobce žalovanou dne [datum] vyzval k úhradě nájemného a úhrad záloh za služby spojené s užíváním daného bytu za období srpen 2021 – prosinec 2021 v celkové výši 22 180 Kč. Zároveň ji upozornil, že byla povinna předmětný byt vyklidit nejpozději do [datum]. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, vyzval ji k vyklizení a předání nejpozději do sedmi dnů. Zároveň ji upozornil, že po marném uplynutí lhůty přistoupí k vymáhání dané povinnosti soudní cestou. Skutečnost, že byla tato listina žalované fakticky odeslána, resp. doručena, se podává z podací stvrzenky a rovněž z Informací České pošty s. p. ze dne [datum]. 4. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě se mj. zavázala hradit nájemné a dále zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou (od [datum] do [datum]) s tím, že na základě Dodatků pak byla doba nájmu prodloužena do [datum]. Ve Smlouvě účastníci sjednali zánik nájmu uplynutím doby nájmu. O skutečnosti, že žalobce nesouhlasí s opětovným prodloužením doby nájmu, byla žalovaná řádně vyrozuměna a byla vyzvána k vyklizení a předání bytu. Žalovaná však přes opakované výzvy žalobce svou povinnost nesplnila a byt užívá nadále. 5. V právní rovině soud konstatuje, že žalobce a žalovaná uzavřeli řádnou smlouvu o nájmu bytu ve smyslu § 2235 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen “o. z.”). K vyklizení a předání bytu byla žalovaná žalobcem opětovně vyzývána, avšak neúspěšně. 6. Za situace, kdy žalovaná (nájemce) po zániku nájemního vztahu daný byt nevyklidila, je zřejmé, že jej užívá bez právního důvodu. Pokud žalovaná byt nevyklidila, nezbývá žalobci (pronajímateli) než se domáhat jeho vyklizení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 8. 2010 sp. zn. 26 Cdo 3524/2009). Soud proto žalobu, jíž se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva, resp. vyklizení ve smyslu ust. § 1040 o. z., považuje za důvodnou, a proto jí vyhověl. 7. Ve vztahu k žádosti žalované, zda by v případě, že doplatí dlužný nájem a další platby nájmu by platila včas, mohla s vnučkou v bytě i nadále bydlet, soud podotýká, že nájem bytu skončil uplynutím doby, na níž Smlouva byla uzavřena, tedy dne [datum]. Za této situace by musela být uzavřená nová nájemní smlouva, což však žalobce odmítl. Soud pak není oprávněn regulovat smluvní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem. 8. Závěrem soud pro úplnost dodává, že v řízení nezjistil žádné okolnosti, jež by vedly k závěru, že výkon vlastnického práva žalobce by byl v rozporu s dobrými mravy. Soud si je vědom té skutečnosti, že výkon práva žalobce požadovat vyklizení bytu, kde žalovaná bydlí s nezletilým dítětem, může být za situace, kdy nemají možnost si zajistit bydlení jinak, v rozporu s dobrými mravy. O rozpor výkonu práva s dobrými mravy však nejde v případě, že žalovaný svévolně poškozuje práva žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2003 sp. zn. 22 Cdo 1630/2002 a ze dne 1. 12. 2011 sp. zn. 22 Cdo 4113/2009). V řízení vyšlo najevo, že nájemní vztah účastníků trval pouze devět měsíců (od [datum] do [datum]) s tím, že žalovaná na nájemném a službách spojených s užíváním bytu poslední tři měsíce nájmu neplatila ničeho (srpen, září, říjen 2021). Od listopadu 2021 žalovaná obývá byt bez právního důvodu, aniž by za jeho užívání do ledna 2022 cokoli hradila. Až po podání žaloby uhradila částku v celkové výši 14 500 Kč s tím, že aktuálně činí dluh za užívání bytu částku ve výši 7 600 Kč. V současné době sice žalovaná není zaměstnaná, avšak její příjem v únoru 2022 činil a v březnu 2022 bude činit částku ve výši 10 500 Kč (příspěvky státní sociální podpory). Od dubna 2022 pak již má žalovaná přislíbeno zaměstnání. Je tedy zřejmé, že s ohledem na její současnou aktuální finanční situaci je schopná si zajistit bydlení jinak. Navíc za situace, kdy dlouhodobě odmítala žalobci platit za užívání bytu přiměřenou částku, soud její jednání kvalifikuje jako svévolné poškození práva žalobce. V souhrnu všech shora uvedených skutečností soud v dané věci (v jednání žalobce) neshledal rozpor s dobrými mravy, a proto žalobě vyhověl. O skutečnosti, že nájemní vztah zanikl, a proto je povinna byt vyklidit, byla žalovaná žalobcem opakovaně informována. Měla tak již dostatečný časový prostor sehnat si nové bydlení. I přesto však soud zohlednil situaci žalované, když v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. určil lhůtu k vyklizení 2 měsíce, tedy lhůtu delší než je lhůta zákonná (15 dnů). 9. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o.s.ř.”), neboť žalobce byl ve věci