7 C 65/2022-21 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] . Žalobce tvrdí, že žalovaný dne [datum] cestoval hromadnou dopravou v [obec] – [anonymizováno] linkou [anonymizováno], když cestoval bez platného jízdního dokladu. Žalovaný byl kontrolována revizorem s tím, že o provedené přepravní kontrole byl sepsán zápis [číslo]. Za této situace žalobce požaduje po žalovaném uhradit jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, kterou žalovaný ani přes výzvu k úhradě nezaplatil. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný v předmětný den skutečně cestoval dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobce bez jízdního dokladu. Negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 3. V právní rovině soud konstatuje, že [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. z.č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o silniční přepravě (dále jen“ zákon o silniční přepravě”). Tuto pohledávku pak [právnická osoba] podnik [územní celek], [anonymizováno] postoupila v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. na žalobce. Nárok žalobce se opírá o ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční přepravě. Dle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., v účinném znění, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 4. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 16 Kč (jízdné) a 1 500 Kč (přirážka k jízdnému), nýbrž i ohledně úroků z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 5. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 600 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobce je plátcem DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).