4 C 171/2023-20 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 38 100,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná dne 6. 9. 2018 uzavřela se žalobcem smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí jsou rovněž obchodní podmínky, se kterými byla žalovaná seznámena a které akceptovala dne 6. 9. 2018. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalobcem žalované dne 12. 9. 2018 vyplacena zápůjčka ve výši 31 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 102 356 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, t. j. obchodní úrok ve výši 47 356 Kč a administrativní poplatek ve výši 24 000 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 1 706 Kč a v 60. (závěrečné splátce) ve výši 1 702 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 20. 10. 2018. Žalovaná však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce hradila pouze částečně a je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na prodlení žalované žalobce neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením článku 11 Smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku 13.7. Obchodních podmínek zesplatnil, a to ke dni 2. 5. 2022, když žalovaná své prodlení nenapravila ani do 30 dnů od písemné výzvy žalobce k nápravě. S ohledem na prodlení žalované s úhradami plateb dle Smlouvy o zápůjčce eviduje žalobce za žalovanou pohledávku v celkové výši 38 100,48 Kč. Žalobce uvedl, že dnem 2. 5. 2022 došlo k zesplatnění dosud neuhrazené jistiny zápůjčky, která ke dni zesplatnění činila 20 429 Kč (na jistině zápůjčky žalovaná do dne zesplatnění uhradila celkem 10 571 Kč). Dále na neuhrazených obchodních úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, eviduje žalobce za žalovanou pohledávku ve výši 5 518 Kč (na obchodních úrocích zápůjčky do dne sjednané splatnosti první měsíčních splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, měla žalovaná uhradit celkem 41 963 Kč, z čehož do dne zesplatnění žalovaná uhradila částku ve výši 36 445 Kč). Žalobce uvedl, že obchodní úroky zápůjčky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po dni zesplatnění nesplacené jistiny zápůjčky nepožaduje. Dále na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, eviduje žalobce za žalovanou pohledávku ve výši 3 200 Kč (na administrativních poplatcích do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, měla žalovaná uhradit celkem 17 600 Kč, z čehož do dne zesplatnění žalovaná uhradila částku 14 400 Kč). Žalobce uvedl, že administrativní poplatky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, žalobce nepožaduje. Dále žalobce uvedl, že s ohledem na to, že žalovaná nehradila své závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas, požaduje úhradu zákonného úroku, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž byla žalovaná v prodlení, zvýšené o 8% bodů. Za dobu do zesplatnění požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení neuhrazených částí zápůjčky v celkové částce 295,28 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit svůj dluh sestávající po zesplatnění z nesplacených částí zápůjčky (tedy z neuhrazené jistiny, neuhrazeného obchodního úroku, neuhrazených administrativních poplatků a účelně vynaložených nákladů) za dobu do první splátky po zesplatnění, a to ani v dodatečné lhůtě uvedené v Oznámení o zesplatnění, požaduje žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data 31. 8. 2022 v celkové výši 871,56 Kč. Za dobu do data 31. 8. 2022 tak žalobce požaduje úrok z prodlení v celkové výši 1 166,84 Kč, z čehož žalovaná ničeho neuhradila. Dále žalobce uvedl, že dle článku 13.3. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 Smlouvy o zápůjčce je žalobce oprávněn uplatnit vůči žalované smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, a to ve výši dle sazebníku. Žalovaná a věřitel se dohodli, že věřitel je oprávněn účtovat žalované smluvní pokutu dle bodu II.1.A Sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li klient v prodlení s více než jednou splátkou. S ohledem na to, že žalovaná sjednané splátky v době do zesplatnění zápůjčky nehradila řádně a včas, ocitla se v prodlení s hrazením sjednaných splátek a byla tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. Je tak povinna uhradit smluvní pokutu v celkové výši 3 001 Kč. Podle čl. 13 Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 Smlouvy o zápůjčce je věřitel oprávněn uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši dle Sazebníku, tedy ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. S ohledem na to, že žalovaná dlužné platby po zesplatnění zápůjčky řádně neuhradila, je povinna uhradit za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do dne ke kterému žalobce příslušnou smluvní pokutu vyčíslil, tedy za dobu do 31. 8. 2022, smluvní pokutu v celkové výši 3 635,64 Kč Smluvní pokuty za dobu do zesplatnění a za dobu po zesplatnění tak žalobce požaduje ve výši 6 636,64 Kč. Dále žalobce uvedl, že požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle článku 10 Smlouvy o zápůjčce ve spojení s bodem II.2.A – II.2.F Sazebníku úroků ve výši 1 150 Kč, kdy částka fakticky odpovídá skutečným nákladům na odeslání všech písemných upomínek odeslaných před zesplatněním a po zesplatnění. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit svůj dluh, požaduje žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 30 297 Kč za dobu od 1. 9. 2022 do zesplatnění. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla upomínána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Následně žalobce po poučení soudu doplnil skutková tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalované splácet měsíční částku ve výši 1 706 Kč. Žalobce uvedl, že naplnil požadavek zákona o spotřebitelském úvěru, když posoudil schopnost žalované splácet měsíční splátku ve výši 1 706 Kč a zároveň celou zápůjčku řádně a s odbornou péčí, když nespoléhal pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i sám aktivně vystupoval k prověření, respektive k požadavku na doložení těchto tvrzní. Žalobce posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do Centrální evidence exekucí, prokazující, že žalovaná nebyla vedena v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí, a dále především z informacích získaných od žalované, a to předložením výpisů z účtu žalované aktuálních za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce a výplatních pásek žalované aktuálních za poslední měsíce před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce, prokazujících pravidelný měsíční příjem žalované. Žalobce také provedl lustraci dokladu předloženého žalovanou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Žalobce před podpisem smlouvy též předložil žalované standartní informace o spotřebitelském úvěru, jakožto návrhy smlouvy. Mimo tyto žalobce zjišťoval informace od žalované o jejích pravidelných měsíčních příjmech, a především výdajích zahrnujících výdaje na ostatní splátky (včetně hypotéky), bydlení a vyživovací povinnosti skrze formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalobce uvedl, že při posouzení úvěruschopnosti svých klientů je z velké míry závislý na pravdivosti a úplnosti informací předložených klienty před sjednáním úvěru, což se v praxi neukazuje jako dostatečný informační zdroj, jelikož klienti žalobce neuvádí informace úplné, natož přesné. Žalobce tedy jako poskytovatel úvěru provádí prostřednictvím scóringového systému finanční analýzu příjmů a výdajů především z údajů získaných ve výpisu z účtu předloženého žadatelem o úvěr. Výpisy z bankovních účtů předložené dlužníkem jsou podrobné a obsahují jak běžné měsíční výdaje dlužníka, tak pravidelné platby závazků. Právě z těchto výdajů uvedených ve výpisu z bankovního účtu dlužníka žalobce vychází při vyhodnocování bonity žadatelů o úvěr a údaje uvedené ve výpisu z účtu zadává do scóringového systému, když tento mu po zadání údajů vyhodnotí žadatele o úvěr jako neschopného splácet, případně jako schopného splácet konkrétní úvěr se splátkou v konkrétní maximální výši. Dále žalobce jako poskytovatel úvěru zohledňuje i informace o příjmech a výdajích sdělené žadatelem o úvěr nad rámec prověřovaného výpisu z účtu,