4 C 248/2022-41 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 7 905 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále částku ve výši 8 165 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění. Touto žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení tohoto příspěvku. Dále žalobce uvedl, že zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby vlastník/provozovatel, neměla ode dne 7. 10. 2019 do 31. 1. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vozidlo tak bylo nepojištěno 117 dní. Žalobci tak vznikl nárok na příspěvek. Žalobce odeslal žalované výzvu k zaplacení příspěvku dne 28. 8. 2020, která byla žalované doručena dne 12. 9. 2020. Žalovaná na výzvu nereagovala. Žalobce uvedl, že částka 7 905 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (65 Kč x 117 dní), celkem tedy 7 605 Kč, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dále žalobce uvedl, že žalovaná, coby vlastník/provozovatel předmětného vozidla, neměla ode dne 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a vozidlo tak bylo nepojištěno 121 dní. Žalobci tak vznikl nárok na příspěvek. Žalobce odeslal žalované výzvu k zaplacení příspěvku dne 30. 10. 2020, která byla žalované doručena dne 14. 11. 2020. Žalovaná na výzvu nereagovala. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení částky 8 165 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 7 865 Kč (65 Kč x 121 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila přesto, že byla upomínána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování bylo ze zprávy [stát. instituce], odboru dopravy zjištěno, že jako vlastník vozidla [registrační značka] byla v období od 7. 10. 2019 do 31. 5. 2020 registrována žalovaná. Žalovaná byla jako vlastník a provozovatel registrována od 16. 3. 2017 a je registrována dosud. Zdvihový objem válců motoru je 1 973 cm3. Z výpisu z registru vozidel bylo zjištěno, že se jedná o [značka automobilu] CR-V a žalovaná jako vlastník je zapsána od 16. 3. 2017. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky 7 605 Kč, neboť jako vlastník vozidla [registrační značka] neměla k vozidlu v období od 7. 10. 2019 do 31. 1. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z této výzvy bylo dále zjištěno, že vozidlo bylo od 13. 3. 2017 do 28. 6. 2019 pojištěno u [právnická osoba], na základě smlouvy [číslo]. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 12. 2020 a doklady o doručení. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky 7 865 Kč, neboť jako vlastník vozidla [registrační značka] neměla k vozidlu v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 2. 2021 a doklady o doručení. 4. Na základě provedeného dokazování má soud tvrzení žalobce za prokázaná. O povinnosti žalované zaplatit dlužné částky bylo rozhodnuto podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění, přičemž výše zákonné denní sazby byla stanovena v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. v platném znění. O povinnosti žalované zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1 970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé) se 3 režijními paušály po 100 Kč, vše zvýšeno o 21 % DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 2 252 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož státu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Náklady státu jsou představovány odměnou opatrovníka.