6 C 235/2023-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 17 247 Kč s příslušenstvím, neboť jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 2500 cm3, [registrační značka], neměl k němu od 15. 4. 2022 do 17. 6. 2022, tedy po dobu 64 dnů, a dále od 18. 6. 2022 do 10. 10. 2022, tedy po dobu dalších 115 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyni vznikl tedy nárok na úhradu příspěvku nepojištěného vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku ve výši 93 Kč představuje jeho základ v prvém období částku 5 952 Kč a v druhém období částku 10 695 Kč, k níž náleží ještě 2x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva po 300 Kč. Žalovaný celkových 17 247 Kč neuhradil ani přes opakované výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zprávy Městského úřadu Strakonice ze dne 5. 10. 2023 bylo zjištěno, že jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] byl v období od 15. 4. do 17. 6. 2022 a dále od 18. 6. do 10. 10. 2002 registrován žalovaný, což odpovídá zjištěným údajům o tomto vozidle předložených žalující stranou. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 8. 8. 2022 včetně informace o zásilce, bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník předmětného osobního automobilu s objemem válců motoru nad 2 500 cm3 neměl k němu v období od 15. 4. do 17. 6. 2022, tedy po dobu 64 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 93 Kč představuje v základu 5 952 Kč, k nimž náleží ještě náklady za uplatnění ve výši 300 Kč a byl tedy vyzván k úhradě celkových 6 252 Kč. Z upomínky ze dne 9. 11. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil a obdobná zjištění soud učinil i z následujících dvou upomínek z 8. 12. 2022, respektive 4. ledna 2023. Z předžalobní výzvy ze dne 1. března 2023 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě tohoto příspěvku. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 24. 11. 2022 včetně informace o zásilce bylo zjištěno, že žalovaný neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění ani v období od 18. 6. do 10. 10. 2022, tedy po dobu 115 dnů, a byl vyzván k úhradě dalšího příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 93 Kč představuje v základu 10 695 Kč s tím, že náklady za uplatnění tvoří dalších 300 Kč. Z upomínky ze dne 1. 3. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil a stejné zjištění soud učinil i z upomínky ze dne 27. března 2023. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 5. 2023 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl vyzýván k úhradě i tohoto dalšího příspěvku. Žalovaný neprokázal, že by něčeho z celkových 17 247 Kč uhradil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru nad 2500 cm3 neuhradil za období od 15. 4. do 17. 6. 2022, tedy za dobu 64 dnů, a dále od 18. 6. do 10. 10. 2022, tedy po dobu dalších 115 dnů, pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku ve výši 93 Kč ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. tvoří základ tohoto příspěvku v prvém období částka 5 952 Kč a v druhém období ve výši 10 695 Kč, k nimž ve smyslu § 4 odst. 4 tohoto zákona náleží i 2x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 17 247 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení z obou základů příspěvků, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč.