6 C 331/2022-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 8 637 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 neměl k tomuto vozidlu v období od 5. 7. 2020 do 8. 10. 2020 a následně od 18. 6. 2021 do 31. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč a počtu nepojištěných dní, a to 96 a 75 dní, tvoří základ tohoto příspěvku částky 4 512 Kč a 3 525 Kč, k nimž náleží ještě 2 x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva po 300 Kč a žalovaný byl vyzván tedy k úhradě celkových 4 812 Kč a 3 825 Kč, které ani přes opakované výzvy a předžalobní upomínky neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V řízení bylo ze zprávy Městského úřadu Strakonice ze dne 13. 12. 2022 zjištěno, že jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] byl v období od 5. 7. 2020 do 8. 10. 2020 a od 18. 6. 2021 do 31. 8. 2021 registrován žalovaný, přičemž toto vozidlo bylo v předmětném období registrováno ve statutu provozované. Ze zjištěných údajů o vozidle a z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 9. 12. 2020 včetně informace o zásilce bylo zjištěno, že předmětné vozidlo jako osobní automobil s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 nemělo v období od 5. 7. 2020 do 8. 10. 2020, tedy po dobu 96 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč tvoří jeho základ částku 4 512 Kč, k níž náleží náklady za uplatnění ve výši 300 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě celkových 4 812 Kč. Z upomínky ze dne 18. 3. 2021 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil, když též zjištění soud učinil i z další upomínky z 16. 4. 2021 a opakované upomínky z 14. února 2022 včetně informací o zásilkách. Z předžalobní výzvy ze dne 12. dubna 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný byl ještě před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 20. 12. 2021 včetně informace o zásilce bylo zjištěno, že žalovaný rovněž k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 18. 6. 2021 do 31. 8. 2021, tedy po dobu 75 dnů a byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 47 Kč představuje v základu 3 525 Kč, k nimž náleží náklady za uplatnění ve výši 300 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě celkových 3 825 Kč. Z upomínky ze dne 30. 3. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil, přičemž stejné zjištění soud učinil i z následujících dvou upomínek z 28. 4. 2022 a 23. května 2022 včetně informací o zásilkách. Z předžalobní výzvy ze dne 19. července 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný ještě před podáním žaloby byl vyzýván k úhradě dlužné částky 3 825 Kč. Žalovaný neprokázal, že by i něčeho z celkových 8 637 Kč uhradil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], neuhradil za období od 5.7.2020 do 8. 10. 2020, tedy po dobu 96 dnů, a v dalším období od 18. 6. 2021 do 31. 8. 2021, tedy po dobu dalších 75 dnů, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvků z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. tvoří základ tohoto příspěvku v prvém období částka 4 512 Kč a v druhém období částka 3 525 Kč, k nimž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží i poplatek s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 2 x 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 8 637 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení z obou základů příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.