6 C 39/2023-15 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 12 943 Kč, neboť jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], neměl k tomuto vozidlu v období od 18. 12. 2020 do 12. 9. 2021, tedy po dobu 269 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek nepojištěného vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., který vzhledem k jeho denní sazbě 47 Kč představuje při nepojištěných 269 dnech základ ve výši 12 643 Kč, k němuž náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný celkových 12 943 Kč neuhradil ani přes opakovaný výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zjištěných údajů o vozidle a výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 9. 12. 2021 včetně informace o zásilce bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 neměl k němu v období od 18. 12. 2020 do 12. 9. 2021, tedy po dobu 269 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k počtu 269 dnů a denní sazbě 47 Kč představuje v základu 12 643 Kč. Žalovaný byl poučen, že pokud tuto částku neuhradí, bude po něm kromě ní požadován ještě poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Z upomínky ze dne 16. 3. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil a byl tedy vyzván k úhradě příspěvku v celkové výši 12 943 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 12. května 2022 bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil nic a byl ještě před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru od 1350 cm3 do 1850 cm3 [registrační značka] neuhradil za období od 18. 12. 2020 do 12. 9. 2021 pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. při nepojištěných 269 dnech tvoří základ tohoto příspěvku částka 12 643 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 12 943 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení ze základu příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč.