6 C 48/2023-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 516 Kč, neboť jako vlastník motocyklu s objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka], neměl k tomuto vozidlu od 19. 11. 2021 do 19. 4. 2022, tedy po dobu 152 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla a žalobkyni vznikl v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nárok na příspěvek nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 8 Kč představuje v základu 1 216 Kč, k nimž náleží poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaný celkových 1 516 Kč neuhradil ani přes opakované výzvy. 2. Ze zjištěných údajů o vozidle a zprávy Městského úřadu Strakonice ze dne 14. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 19. 11. 2021 do 19. 4. 2022 zapsán jako vlastník motocyklu [registrační značka] s objemem válců motoru do 350 cm3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 30. 5. 2022 včetně informace o zásilce bylo zjištěno, že žalovaný byl jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla, které bylo v období od 19. 11. 2021 do 19. 4. 2022, tedy po dobu 152 dnů nepojištěno, vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla. Ten vzhledem k denní sazbě 8 Kč představuje v základu 1 216 Kč s tím, že žalovaný byl poučen, že pokud tuto částku neuhradí, bude po něm požadován ještě příspěvek na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Z upomínky ze dne 31. 8. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil a byl tedy vyzván k úhradě příspěvku v celkové výši 1 516 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 17. října 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil a byl vyzván k úhradě tohoto příspěvku ještě před tím, než bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 3. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník motocyklu s objemem válců motoru do 350 cm3, [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu v období od 19. 11. 2021 do 19. 4. 2022, tedy po dobu 152 dnů sjednáno pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku ve výši 8 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. tvoří základ tohoto příspěvku částka 1 216 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 1 516 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení ze základu příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 4. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.