6 C 149/2023 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky ve výši 45 928,60 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena smlouva o nájmu ze dne 27. 2. 2021 ve znění dodatku nájemní smlouvy ze dne 6. 6. 2021, jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, ve Strakonicích a žalovaní se na základě této smlouvy zavázali hradit nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně a úhrady za služby spojené s užíváním bytu, ve výši 3 000 Kč měsíčně, celkem tedy 10 000 Kč a nájemné bylo splatné vždy k 5. dni v daném měsíci. Dne 30. 6. 2021 došlo k předání a převzetí bytu, na základě čehož byl zhotoven protokol, v němž jsou zahrnuty stavy na měřidlech ke dni předání, vybavení bytu a rovněž je zde uvedeno, že byt nebyl vybílen dle smlouvy a žalovaní jsou tak povinni k úhradě částky ve výši 6 500 Kč za malbu + barvy a dále, že tito dluží nájemné ve výši 27 100 Kč. Žalované byla žalobkyní doručena dne 12. 7. 2021 předžalobní upomínka, v níž je uvedeno vyúčtování dlužného nájemného (27 100 Kč), opotřebení bytu (ve výši 6 500 Kč) a vyúčtovávání za služby spojené s bytem (ve výši 12 328,60 Kč). Na žalovaného se žalobkyně pokoušela sehnat kontakt a adresu, avšak kvůli neustálým změnám adres a telefonních čísel z jeho strany byla nucena jej kontaktovat prostřednictvím Facebooku, kdy doložila konverzaci z aplikace Messenger. Žalovaní žalovanou částku ve výši 45 928,60 Kč s příslušenstvím ani přes předžalobní výzvu neuhradili.2. Žalovaná uvedla, že žalobkyně jí v roce 2020 nabídla pomoc s bydlením, kdy v té době byla žalovaná ve velmi obtížné situaci, žila v , Anonymizováno, a nabídku žalobkyně v rámci , právnická osoba, přijala. Uzavřela smlouvu s tetou žalované, paní , jméno FO, , a to dne 9. 11. 2020, na jejímž základě se zavázala hradit nájemné spolu se službami ve výši 8 000 Kč měsíčně. Prakticky hned na to, po narození syna (16. 11. 2020) se k ní přestěhoval žalovaný. Žalovaná uvádí, že byt byl naprosto vybydlený, poničený (rámy oken, skříňky kuchyňské linky, rozbitý nábytek, poničené WC), a proto neuznává částku ve výši 6 500 Kč za výmalbu bytu. Dne 27. 2. 2021 dostala žalovaná další smlouvu o nájmu bytu, kde nájemné se službami již činilo 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný jí nikterak finančně nezajistil, neměla žádné finanční prostředky, z nichž by mohla nájemné hradit. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o nájmu ze dne 27. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely nájemní smlouvu, jejímž předmětem je nájem bytu č. , hodnota, v , adresa, ve Strakonicích, jehož příslušenství je tvořeno kuchyňskou linkou, sporákem s elektrickou troubou, lednicí a pračkou, přičemž nájemné bylo sjednáno v částce 7 000 Kč a zálohy a náklady na služby, které je povinen zajišťovat pronajímatel ve výši 3 000 Kč, kdy tyto částky budou hrazeny společně předem na každý měsíc nejpozději do 5. dne daného měsíce. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 6. 6. 2021 se podává, že žalovaný bude veden jako druhá dospělá osoba v nájmu bytu a s tím bude povinen plnit podmínky nájemní smlouvy stejně jako současná nájemkyně (žalobkyně). Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 30. 6. 2021 bylo zjištěno, že předmětem předání je byt č. , hodnota, na adrese , adresa, ve Strakonicích včetně klíčů, dále byly uvedeny stavy na měřidlech ke dni předání: elektroměr – výr. č. , hodnota, ve stavu 15507 ke dni 30. 6. 2021, vodoměr – výr. č. , hodnota, ve stavu 32547 ke dni 30. 6. 2021 (teplá voda) a vodoměr – výr. č. , hodnota, ve stavu 37993 ke dni 30. 6. 2021 (studená voda). Dále bylo shrnuto vybavení bytu a uvedeno, že nebylo vybíleno, jak uváděla smlouva a že dlužné nájemné činí 27 100 Kč, malba + barvy činí 6 500 Kč, tj. celkem 33 600 Kč a splatnost je do 10. 7. 2021, přičemž toto nebylo žalovaným, který protokol podepsal nikterak sporováno.4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.5. Podle § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 3 strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.6. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.7. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní neuhradili žalobkyni částku ve výši 27 100 Kč vzniknuvší z neuhrazeného nájemného, kdy tento závazek vznikl na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 27. 2. 2021 ve znění dodatku ke smlouvě ze dne 6. 6. 2021, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, na adrese , adresa, ve Strakonicích, kdy žalovaní se na základě této smlouvy včetně dodatku zavázali hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu, do 5. dne v kalendářním měsíci předem. Mezi stranami tedy byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a následujících o. z., přičemž žalobce jako pronajímatel má právo plnění spojená s užíváním bytu (viz. vyúčtování služeb) dle § 2247 odst. 1 o. z. a dodatkem k nájemní smlouvě se žalovaní zavázali plnit ze smlouvy společně a nerozdílně, a proto je žalovaný povinen plnit podmínky z nájemní smlouvy vyplývající stejně jako žalovaná Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaní neuhradili žalobkyni částku ve výši 6 500 Kč za opotřebení bytu (na výmalbu), když tento nárok byl uznán a nesporován žalovaným dne 30. 6. 2021 v protokolu o předání a převzetí bytu. Vzhledem k tomu, že došlo k uznání této částky ohledně výmalby, je odpor žalované v tomto bodu bezpředmětný, neboť uznání platby za výmalbu ve výše uvedeném protokolu se vztahuje i na žalovanou. Žaloba je tedy dle názoru soudu důvodná nejen ohledně těchto částek, nýbrž v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu, přičemž výše těchto úroků odpovídá prováděcímu vládnímu nařízení, a to konkrétně § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče žalovaných 12 328,60 Kč z titulu nedoplatku vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu, nebyla žalobkyní doložena žádná specifikace jednotlivých plateb. Soud tak nemá za prokázané, že nárok na danou částku opravdu vznikl a musí konstatovat, že žalobkyně zde neunesla důkazní břemeno, když ani po výzvě soudu a specifikaci, co je třeba doplnit, nedoložila ničeho, a proto žalobu v této části zamítl, a to včetně úroků z prodlení.9. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť účastníci měli úspěch jen částečný, a to žalobkyně co do 73,2 % a žalovaní co do 26,8 %, takže žalobkyni vznikl nárok na úhradu rozdílu mezi těmito náklady tedy na 46,4 % svých nákladů. Za stoprocentní úspěšnosti by žalobkyni vznikly náklady řízení zejména v souvislosti s podáním žaloby, předžalobní upomínky a účasti na jednání, tedy tři paušální náhrady hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. jako nezastoupenému účastníku s tím, že výše těchto nákladů představuje podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015, 3 x 300 Kč. K nákladům řízení je rovněž připočten soudní poplatek ve výši 2 297 Kč a jedná se tedy celkem o 3 197 Kč. Avšak s ohledem na to, že žalobkyně má právo na úhradu 46,4 % svých nákladů, jsou žalovaní povinni zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku ve výši 1 483 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně, a to společně a nerozdílně.10. Vzhledem k tomu, že ve věci byl nesprávně vyměřen soudní poplatek, neboť tento byl počítán z částky 77 848,977 Kč a nikoli z částky, 45 928,60 Kč, došlo k úhradě soudního poplatku ve výši 3 893 Kč, na místo 2 297 Kč. Jelikož byl vzniklý přeplatek ve výši 1 596 Kč již uhrazen, bude tak podle § 6 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniklý přeplatek vrácen soudem poplat