7 C 30/2024-72 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala stanovení vyživovací povinnosti vůči své matce, jejíž vyživovací povinnost nebyla dosud soudně upravena, protože u ní žalobkyně až do konce června 2023 bydlela. Na prázdniny odjela za přítelem ho Záhlinic a matka jí napsala, že se domů již nemá vracet. Od té doby žalobkyně bydlí s partnerem u jeho rodiny. Otec na ní hradí výživné ve výši 1 250 Kč prostřednictvím insolvenčního správce. Dalším jejím příjmem je přídavek na dítě ve výši 1 082 Kč. Matka jí za období od července 2023 do srpna 2024 poslala celkem 9 700 Kč, přestože jí původně slíbila, že jí bude měsíčně posílat 4 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že ve školním roce 2023/2024 studovala Střední zdravotnickou a vyšší odbornou školu ve , adresa, . Náklady na dojíždění do školy činily 1 100 Kč měsíčně, náklady na ošacení na praxi pak 600 Kč, dále si platí životní pojištění 1 000 Kč. Také má zvýšené náklady kvůli Crohnově chorobě ve výši 1 000 Kč kvůli nutné bezlepkové stravě. O matky příjmech nemá žádné informace. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně požadovala, aby její matce byla za období od července 2023 do srpna 2024 stanovena vyživovací povinnost ve výši 4 000 Kč měsíčně, neboť od 2. 9. 2024 již nastupuje do zaměstnání.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve vztahu k žalované soud ze sdělení Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště ve , Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2024 (a z 27. 8. 2024) zjistil, že byla v evidenci uchazečů o zaměstnání do 18. 6. 2023, poté nastoupila k novému zaměstnavateli (, právnická osoba, .). Z jednotlivých výplatních pásek žalované u uvedeného zaměstnavatele vyplývá, že za prosinec 2023 byl žalované vyplacen doplatek ve výši 1 773 Kč. Za listopad 2023 neměla odpracovaný ani jeden den a bylo jí vyplaceno 3 156 Kč. V říjnu 2023 odpracovala 17 dnů, čerpala 2 dny dovolené a její čistý příjem činil 17 026 Kč. Za září 2023 bylo žalované vyplaceno 12 168 Kč,, Anonymizováno, odečitatelnou položkou byla záloha - 5 100 Kč. V srpnu činila záloha 3 000 Kč, a proto žalované byla vyplacená čistá mzda 15 089 Kč. Za červenec 2023 bylo žalované vyplaceno celkem 17 571 Kč, za červen 2023 pak 6 390 Kč, a to za 10 odpracovaných dnů. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště ve , Anonymizováno, ze dne 30. 4. 2024 vyplynulo, že žalovaná nepobírá dávky státní sociální podpory, ani dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči nebo dávky pro osoby zdravotně postižené. Tato informace vyplývá i z aktuální zprávy uvedeného správního orgánu ze dne 30. 8. 2024. Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 29. 4. 2024 sdělila, že žalovaná je od 1. 12. 2023 dosud zaměstnána u společnosti , právnická osoba, Uvedená společnost k výzvě soudu dne 29. 8. 2024 sdělila, že žalované u ní vznikl pracovní poměr ke dni 1. 12. 2023 a dosud trvá. Za prosinec 2023 činil její čistý příjem 15 519 Kč, za leden 2024 částku 16 442 Kč, za únor částku 17 709 Kč, za březen 2024 totožnou částku, za duben 2024 pak 17 730 Kč, za květen 2024 částku 17 709 Kč, stejně jako v červenci 2024, za červenec 2024 žalované náležela čistá mzda ve výši 18 362 Kč. Územní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 10. 9. 2024 sdělila, že od 1. 3. 2024 dosud je žalovaná zaměstnána na dohodu o provedení práce u společnosti , právnická osoba, s tím, že od 3. 9. 2024 je v pracovní neschopnosti. K telefonickému dotazu soudu zástupce společnosti , právnická osoba, sdělil, že žalovaná u nich nepracuje. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že kromě žalobkyně má žalovaná ještě syna Filipa, který se narodil dne , datum4. Ve vztahu k žalobkyni soud z Potvrzení o studiu Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, , adresa, ze dne 4. 9. 2024 zjistil, že žalobkyně byla v období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2023 žákyní této školy. Z potvrzení o absolvovaném studiu vystaveného dne 21. 8. 2024 Střední zdravotní školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou , adresa, se podává, že žalobkyně byla žákyní školy od 1. 9. 2023 do 12. 6. 2024 a studium úspěšně zakončila závěrečnou zkouškou. To se podává také ze zprávy uvedené školy ze dne 28. 8. 2024, kde je navíc uvedeno, že žalobkyně denní studium ošetřovatelky ukončila závěrečnou zkouškou s výučním listem. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a žalobkyní vyplývá, že ode dne 2. 9. 2024 je žalobkyně zaměstnána jako ošetřovatelka, a to na dobu určitou do 31. 8. 2025. Ze zprávy , právnická osoba, . z 19. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaná má diagnózu Crohnova nemoc, Crohnova nemoc tenkého střeva a Enterokolitidu. Ze screenshotu internetového bankovnictví žalobkyně soud zjistil, že žalovaná jí dne 21. 10. 2023 uhradila částku 1 500 Kč, dne 25. 11. 2023 částku 500 Kč, dne 6. 12. 2023 částku 500 Kč, dne 17. 1. 2024 částku 1 000 Kč, dne 28. 2. 2024 pak 1 200 Kč, dne 19. 4. 2024 částku 500 Kč, dne 15. 7. 2024 částku 2 000 Kč. Ze screenshotu obrazovky mobilního telefonu vyplynul detail další transakce, prostřednictvím které žalovaná žalobkyni dne 15. 8. 2024 poukázala částku 2 500 Kč. Celkem tak žalovaná žalobkyni za předmětné období uhradila 9 700 Kč.5. V právní rovině soud konstatuje, že vyživovací povinnost vyplývá předně z § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle něhož lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit, stran vyživovací povinnosti rodičů k dětem soud pak odkazuje na § 915 odst. 1 o. z., který stanoví, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Soud v dané věci dospěl k závěru, že ode dne 1. 7. 2023 nastala potřeba stanovení vyživovací povinnosti žalované vůči žalobkyni, neboť žalovaná se od žalobkyně odstěhovala a kvůli studiu nebyla schopna sama se živit. Proto byla žalované stanovena vyživovací povinnost od uvedeného data v měsíční výši 3 000 Kč, a to vždy k 15. dni v měsíci. Při stanovení výše vyživovací povinnosti soud vycházel zejména z příjmu žalované, který se pohybuje zhruba ve výši 17 000 Kč měsíčně, současně přihlédl k tomu, že žalovaná má již jednu vyživovací povinnost k synovi Filipovi. Naproti tomu nelze pominout zvýšené výdaje na straně žalobkyně spočívající v nutnosti bezlepkové diety kvůli její Crohnově chorobě. Současně soud žalované vyčíslil i dluh na výživném za období od, Anonymizováno, 1. 7. 2023 do 31. 8. 2024. Za toto období by žalované náleželo výživné v celkové výši 42 000 Kč (3 000 x 14). S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni v uvedeném období uhradila na výživném částku 9 700 Kč, bylo jí uloženo, aby žalobkyni zaplatila zbývající částku ve výši 32 300 Kč. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se soud zároveň ve vztahu ke splatnosti dluhu na výživném odchýlil od obecné zákonné třídenní lhůty k plnění a s ohledem na aktuální pracovní neschopnost a její nízké příjmy umožnil žalované splácet dluh na výživném v měsíčních splátkách po 3 230 Kč, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Dobrodiní splátek je žalobkyni vyvažováno ustanovením o ztrátě výhody splátek pro případ, že by snad žalovaná neuhradila jakoukoli splátku řádně a včas.7. Závěrem soud po úplnost dodává, že dluh na výživném byl soudem vyčíslen ke dni 31. 8. 2024, neboť právě k tomuto dni žalobkyně výživné za žalovanou matkou požadovala přiznat. Navíc to koresponduje se skutečností, že žalobkyně dne 2. 9. 2024 nastoupila do zaměstnání a je tak schopná se od tohoto data živit sama.8. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl s vědomím § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná. Soud jí však náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by žalované před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jejíž zaslání je nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady nákladů řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 142a odst. 2 o.s.ř. soud v dané věci žádné nespatřuje.