8 C 47/2024-16 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni celkovou částku 54 844 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze smluv o úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 25 000 Kč, které měla žalovaná vrátit v 60 týdenních splátkách do 4. 10. 2022 a 7. 4. 2023. Žalovaná však nedostála svým smluvním povinnostem, když úvěry nesplácela řádně a včas. Původnímu věřiteli zaplatila pouze částku 2 736 Kč na jeden úvěr a částku 24 500 Kč na druhý úvěr. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývajících dlužných částek. Žalovaná již ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho.2. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 20 000 Kč sestávající z úroku ve výši 5 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalované v částce 10 000 Kč. Dále měla uhradit poplatek v částce 600 Kč za pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Úvěr měla žalovaná splácet v celkem 60 týdenních splátkách po 760 Kč. Celkově tak měla žalovaná věřiteli zaplatit částku 45 600 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 215,01 %, úrok byl sjednán ve výši 32,15 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 25 000 Kč. Žalovaná však svoji povinnost dluh věřiteli splácet neplnila dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když uhradila pouze částku 24 500 Kč, když poslední platba byla uhrazena dne 16. 2. 2022. Od 17. 2. 2022 byla v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Dle Smluvních podmínek v případě prodleni se zaplacením splátky mohl právní předchůdce žalobkyně požadovat úhradu cele dosud nesplacené jistiny, zákonné úroky z prodleni, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je zákazník v prodleni; náhradu vynaložených nákladů na upozornění v částce 400 Kč za jednu upomínku a ve výši 1 000 Kč za jedno osobni upozornění, náhradu vynaložených nákladů, které právnímu předchůdci žalobkyně vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, zejména v souvislosti s vymáháním dluhu prostřednictvím oddělení vymáhání pohledávek, a to v částce 2 000 Kč.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 16 000 Kč sestávající z úroku ve výši 4 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalované v částce 8 000 Kč. Dále měla uhradit poplatek v částce 480 Kč za pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Úvěr měla žalovaná splácet v celkem 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Celkově tak měla žalovaná věřiteli zaplatit částku 36 480 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 215,01 %, úrok byl sjednán ve výši 32,15 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaná však svoji povinnost dluh věřiteli splácet neplnila dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když uhradila pouze částku 2 736 Kč, když poslední platba byla uhrazena dne 16. 2. 2022. Od 17. 2. 2022 byla v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Dle Smluvních podmínek v případě prodleni se zaplacením splátky mohl právní předchůdce žalobkyně požadovat úhradu cele dosud nesplacené jistiny, zákonné úroky z prodleni, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je zákazník v prodleni; náhradu vynaložených nákladů na upozornění v částce 400 Kč za jednu upomínku a ve výši 1 000 Kč za jedno osobni upozornění, náhradu vynaložených nákladů, které právnímu předchůdci žalobkyně vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, zejména v souvislosti s vymáháním dluhu prostřednictvím oddělení vymáhání pohledávek, a to v částce 2 000 Kč.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřených smluv o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla žalované poskytnuta původním věřitelem dne , datum, částka 25 000 Kč, přičemž vrátit měla částku 45 600 Kč a z této částky úroky činili částku 5 000 Kč a poplatky 15 000 Kč, tedy téměř shodné plnění poskytnuté věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také (a především) neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovanou a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí – jen za poskytnutí úvěru si žalobce vyúčtoval částku 5 000 Kč. Dále se zavázala zaplatit poplatek ve výši 10 000 Kč za inkasní službu v místě bydliště žalované. Z obsahu smlouvy nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která s největší pravděpodobností dle názoru žalobkyně je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalované poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u smlouvy vyjádřena u RPSN ve výši 215,01 % ročně je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Shodně z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřených smluv o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla žalované poskytnuta původním věřitelem dne , datum, částka 20 000 Kč, přičemž vrátit měla částku 36 480 Kč a z této částky úroky činili částku 4 000 Kč a poplatky 12 000 Kč, tedy téměř shodné plnění poskytnuté věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také (a především) neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovanou a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí – jen za poskytnutí úvěru si žalobce vyúčtoval částku 4 000 Kč. Dále se zavázala zaplatit poplatek ve výši 8 000 Kč za inkasní službu v místě bydliště žalované. Z obsahu smlouvy nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která s největší pravděpodobností dle názoru žalobkyně j