8 C 169/2024-62 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni celkovou částku 718 175,37 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, ., (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 800 000 Kč, které měl žalovaný vrátit v 120 měsíčních splátkách po 9 702 Kč. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 18. 12. 2023. Předmětná pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 3., 2024, a to s účinností ke dni 3. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno prostřednictvím doporučeného dopisu. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedení dokazování, kdy soud hodnotil jednotlivé důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 60 000 Kč, nezbytné výdaje 15 000 Kč, kontokorent 240 000 Kč, splátka úvěru 7 277 Kč, a že nemá hypoteční úvěr. Žalovaný požádal o úvěr v částce 800 000 Kč, který měl uhradit 120 splátkami ve výši 10 527 Kč s roční úrokovou sazbou 7,99 % ročně a s RPSN 8,29 % ročně. Předmětný úvěr pak byl poskytnut za účelem úhrady dluhu z úvěru, který , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. poskytla žalovanému na základě předchozí smlouvy o úvěru, a to ve výši, která je potřebná pro to, aby byla pohledávka , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. ze smlouvy o úvěru splněná, ve zbytku je půjčka poskytována jako bezúčelová. Po úhradě předchozího dluhu pak měl být zbytek půjčky poukázán na bankovní účet číslo , č. účtu, . Z akceptace návrhu smlouvy o , právnická osoba, , má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., akceptovala žádost o úvěr v částce 800 000 Kč, ze kterého bude účelově vázána částka 597 382 Kč a neúčelově pak částka 202 618 Kč. Výše splátky pak dosahovala částky 10 527 Kč, když první splátka byla splatná ke dni 18. 11. 2021. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvě k úhradě dluhu má soud za prokázané, že dne 18. 12. 2023 byla vyhotovena výzva, jež vyzývá žalovaného k úhradě dlužné částky 719 524,93 Kč. Dále byl žalovaný upozorněn, že v případě, že výše uvedenou splatnou částku neuhradí, bude věc předána k vymáhání. Z potvrzení úplaty má soud za prokázané, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. dne 3. 4. 2024 potvrdila, že žalobkyně uhradila cenu za postoupené pohledávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyně s právním předchůdcem , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. uzavřela dne 28. 3. 2024 smlouvu o postoupení pohledávek, když na žalobkyni byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Z Všeobecných obchodních podmínek má soud za prokázané, že tyto neobsahují ustanovení zabývající se zjištěním úvěruschopnosti žalovaného. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 9. 4. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně vyhotovil vyrozumění o postoupení pohledávky a toto odeslal žalovanému. Z ceníku produktu a služeb pro soukromé osoby má soud za prokázanou výši jednotlivých poplatků, které mohl žalovaný v souvislosti s poskytnutím úvěru právnímu předchůdci žalobkyně hradit. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 805 547,77 Kč do 10. 7. 2024. Listina byla vyhotovena dne 25. 6. 2024 a odeslána dne 25. 6. 2024. Z produktových podmínek pro osobní úvěry , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s., má soud za prokázané, že tyto neobsahují žádnou povinnost právního předchůdce žalobkyně k zjištění úvěruschopnosti žalovaného. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného je jednoznačně patrné, že žalovaný měl v minulosti poskytnuty úvěry, které nehradil, a že na předmětný úvěr hradil pravidelně splátky pouze do 18. srpna 2022, tedy osm splátek, a dále pak hradil již velmi nepravidelně. Z listiny nazvané Věc: , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný ke dni podání žaloby nebyl v prodlení, nebyl v systému Solus a ani nebyl veden v systému , Anonymizováno, . Z protokolu ověření úvěruschopnosti klienta má soud za prokázané, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně postupuje při zjišťování informací o úvěruschopnosti žadatelů o úvěr. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.5. Jelikož žalobkyně v žalobě nikterak nespecifikovala, jak právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného ani aktuální majetkové poměry žalovaného, byla proto dne 14. 10. 2024 vyzvána k doplnění těchto skutečností a k navržení důkazů. Výzva ze strany soudu byla zástupci žalobkyně doručena dne 16. 10. 2024. Na základě této výzvy zástupce žalobkyně soudu dne 31. 10. 2024 sdělil, že právní předchůdce žalobkyně postupoval přiměřeně k povaze úvěru, když vycházel jak ze získaných relevantních vnitřních, ale i vnějších zdrojů. Tento postup je striktně nastaven bankou a zcela v souladu se zákonem. Zástupce žalobce pak k výzvě soudu nenavrhl důkazy k prokázání majetkových poměrů žalovaného.6. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. V právní rovině soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, resp. smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě jeho požádání peněžní prostředky ve výši 800 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky a úroky. Pohledávka za žalovaným byla společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s. postoupena v souladu s v souladu s ust. § 1879 o. z. na žalobkyni. O změně věřitele byl žalovaný řádně vyrozuměn (§ 1883 o. z.).10. Předně soud uvádí, že předmětná smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobkyně postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.12. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které