6 C 325/2025-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 12 513 kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel 28. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž mu byl poskytnut společností , právnická osoba, ., na základě níž mu byl touto společností poskytnut úvěr v celkové výši 13 770 Kč se splatností 28. 4. 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek této společnosti, kdy žalovaný si vybral dostupné parametry, vyplnil registrační formulář, uvedl své údaje, byla ověřena jeho totožnost. Žalovaný avizovanou platbou 1 Kč na bankovní účet věřitele tuto totožnost také autorizoval a jeho totožnost byla ověřována i prostřednictvím fotokopií občanského průkazu. Po odeslání návrhu na uzavření smlouvy došlo k jejímu podpisu prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Z poskytnuté částky pak žalovaný uhradil 1 257 Kč, avšak neučinil tak ohledně zbývajících 12 513 Kč. Tato pohledávka pak byla následně smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2023 postoupena na společnost , právnická osoba, ., a ta následně ji smlouvou o postoupení pohledávek z 23. 3. 2025 postoupila na žalobkyni, která o tomto postoupení vyrozuměla žalovaného s tím, že nadále má plnit jemu. Žalovaný neprokázal, že by něco uhradil.2. V řízení žalobkyně neprokázala, že by předmětná úvěrová smlouva z 28. 4. 2022 byla skutečně uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným postupem popsaným v prvém odstavci odůvodnění, neboť z písemného znění této smlouvy nevyplývá, že by podpis na ní byl učiněn žalovaným a žalobkyní nebyly navrženy jakékoli důkazy k prokázání postupu uzavření smlouvy, jak popsala ve smlouvě, tedy že žalovaný byl identifikován prostřednictvím občanského průkazu či zaslal ověřovací platbu 1 Kč ze svého účtu. V řízení bylo pouze prokázáno, že na účet žalovaného u společnosti , právnická osoba, . č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byly učiněny platby dne 28. 4. 2022 ve výši 6 000 Kč 1. 5. 2002 ve výši 6 500 Kč a 18. 5. 2022 částkou 1 200 Kč, jak jsou tvrzeny v žalobě. Rovněž pak bylo ze smluv o postoupení pohledávek z 18. 2. 2023 prokázáno, že tato pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost , právnická osoba, ., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 postoupila na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2024, včetně poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto informován s tím, že na dále má plnit žalobkyni. Z informací o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uhradil společnosti , právnická osoba, . částku 1 257 Kč a neuhradil 12 513 Kč. Žalobkyně se pak s ohledem na skutečnost, že se neúčastnila ústního jednání, zprostila možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o nedostatečných důkazních návrzích k otázce samotného uzavření smlouvy, takže soud nemá za prokázané, že by předmětná smlouva mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . byla uzavřena, když v řízení bylo pouze prokázáno, že mu tato společnost na jeho účet zaslala částku 13 770 Kč, on z ní uhradil 1 257 Kč a tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni.3. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Podle odst. 2. tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.4. Jelikož tedy v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se ve smyslu citovaného ustanovení bezdůvodně obohatil na úkor společnosti , právnická osoba, . co do částky 12 513 Kč, přičemž tento nárok byl touto společností v souladu s ustanovením § 1879 a následujících postoupen na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, avšak ničeho jí neuhradil, soud vyhověl žalobě ohledně této částky a stejně tak i v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení z ní, neboť se jedná o prodlení splněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s odkazem na ustanovení § 142a) odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně představují částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále odměnu za právní zastoupení. V dané věci jde o spor splňující podmínky § 14b) odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Odměna je tedy počítána jednak podle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné do 31. 12. 2024, kde v daném případě sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon činí částku 300 Kč, a to za 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a jednak podle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné od 1. 1. 2025, kde v daném případě sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon činí částku 400 Kč, a to za 1 úkon právní pomoci (písemné podání nebo návrh ve věci samé) V posuzované věci zástupkyně žalobkyně tedy učinila 3 úkony právní pomoci, žalobkyni tak náleží částka 1 000 Kč (2 x 300 Kč + 400 Kč), dále pak 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 bod a) citované vyhlášky. Souhrnně tak náklady řízení žalobkyně představují částku 2 100 Kč.