18 C 167/2020-21 — Okresní soud v Šumperku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu nezaplaceného televizního poplatku za období od [měsíc ] do [měsíc ] [rok], tj. za 7 měsíců po [částka]. 2. Účastníci řízení, žalobkyně na základě prohlášení učiněného v návrhu, žalovaný na základě výzvy soudu, souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V řízení bylo z provedených důkazů, a to z výzvy k přihlášení poplatníka ze dne [datum] vč. dodejky, oznámení o zařazení do evidence plátců televizního poplatku ze dne [datum] a výzev žalobkyně prokázáno, že žalovaný je považován za poplatníka televizního poplatku a že neuhradil televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně za období [měsíc] až [měsíc] [rok], tj. za 7 měsíců, ač byl o zaplacení upomínán. 4. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, v účinném znění, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 5. Podle ustanovení § 6 citovaného zákona, měsíční výše televizního poplatku od [datum] nadále činí [částka]. 6. Podle ustanovení § 7 citovaného zákona, poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Podle ustanovení § 8 odst. 1, 2, 6 citovaného zákona, správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem evidence poplatníků. Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. Poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. 8. Protože žalovaný nezaplatil televizní poplatky, je nárok žalobkyně dle shora uvedených ustanovení zákona důvodný, a to včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), vždy od 16. dne tohoto kterého kalendářního měsíce, v němž došlo k prodlení se zaplacením televizního poplatku, až do [datum] (do data podání žaloby), a to částkou [částka], jak je tento úrok kapitalizován. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a dále nákladů účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] (§ 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.), když nebylo možno přiznat náhradu dle advokátního tarifu (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12); působnost České televize sice není výkonem veřejné moci, nicméně na poli svého působení se těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci - v této nikterak právně náročné věci, která se týká výběru televizních poplatků, nemá důvod přenášet výkon svých práv a povinností na soukromý subjekt (advokáta), pokud tak přesto činí, je na ní, aby si takové zastoupení hradila.