17 C 68/2021-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou dne 19. 2. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení plnění specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne 16. 9. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržela žalovaná při podpisu smlouvy částku 8 000 Kč prostřednictvím obchodní sítě zprostředkovatele [právnická osoba], a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím do 16. 10. 2019, což neučinila. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 4. 12. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 11 262 Kč, což představuje žalovanou částku, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 112 Kč (0,1 % denně z 8 000 Kč od 17. 10. 2019 do 8. 11. 2020) a neuhrazené paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč (3x po 50 Kč). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 850,41 Kč počítaného od 17. 10. 2019 do 8. 11. 2020 z jistiny 8 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou výzvou ze dne vyzvala k zaplacení, žalovaná však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 9. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že původní věřitel společnost [právnická osoba], se zavázal poskytnout žalované částku 8 000 Kč prostřednictvím výplaty v hotovosti v prodejnách [právnická osoba], a. s . Žalovaná se částku zavázala vrátit do 30 dnů. Ve smlouvě byla sjednána povinnost žalované uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení. Rovněž byl ujednán poplatek za upomínku ve výši 50 Kč. Závěrem smlouvy žalovaná potvrdila, že uvedenou částku v hotovosti potvrdila, což stvrdila svým podpisem. 4. Z upomínky ze dne 30. 10. 2019, opakované výzvy k úhradě ze dne 25. 11. 2019 a předžalobní upomínky ze dne 27. 11. 2019 a podacího archu k výzvě bylo zjištěno, že původní věřitel vyzýval žalovanou k uhrazení částky 8 000 Kč spolu se smluvní pokutou a poplatkem za upomínku. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, potvrzení o přijetí platby ze dne 20. 11. 2020 a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 6. Z postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020 a podacího archu ze dne 7. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 1. 2021 a podacího archu ze dne 29. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzývala k uhrazení dlužné částky ve výši 11 262 Kč vzniklé ze smlouvy [číslo]. 8. Na základě výše uvedených důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Původní věřitel [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 16. 9. 2019 smlouvu [číslo] na základě které byla žalované vyplacena v hotovosti částka 8 000 Kč prostřednictvím obchodní sítě [právnická osoba], což žalovaná stvrdila svým podpisem. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit do 30 dnů od jejího poskytnutí, tedy do 16. 10. 2021. Žalovaná tak ale neučinila. Pro případ prodlení si strany sjednaly povinnost žalované hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále si strany sjednaly povinnost žalované hradit poplatek za upomínku ve výši 50 Kč v případě, že bude žalovaná v prodlení a bude jí upomínka zaslána. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která vyzývala žalovanou k uhrazení dlužné částky, ale bezúspěšně. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2048 odst. o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely dle § 2390 o. z. smlouvu o zápůjčce. Žalovaná převzala oproti podpisu smlouvy částku 8 000 Kč. Tuto částku se zavázala vrátit do 16. 10. 2020, což ale neučinila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Povinnost tvrzení a důkazní ohledně uhrazené částky leží na žalované, která však v řízení netvrdila, že by na svůj dluh cokoliv uhradila. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit dlužnou částku skládající se z jistiny ve výši 8 000 Kč a smluvní pokuty sjednané dle § 2048 o. z. ve výši 3 112 Kč počítané ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 17. 10. 2019 do 8. 11. 2020 a neuhrazených paušálních nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (3x po 50 Kč), které byly sjednány ve smlouvě. Žalobkyně má právo také na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 17. 10. 2021, neboť žalovaná byla povinna celou částku vrátit do 16. 10. 2020 a ode dne následujícího tak byla v prodlení se zaplacením neuhrazené jistiny. Soud proto přiznal žalobkyni i kapitalizované úroky z prodlení ve výši 850,41 Kč složené ze zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 17. 10. 2019 do 8. 11. 2020 a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 254 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (viz např. věci vedené žalobkyní u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). 14. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil žalované patnáctidenní lhůtu ke splnění uložených povinností, a to s ohledem na jejich výši. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.