17 C 92/2021-30 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení ve výroku I. uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaná uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba], smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které jí byla poskytnuta částka 700 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 22. 4. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 628,32 Kč, což ale neučinila. Smlouva byla uzavřena tak, že se žalovaná zaregistrovala na webových stránkách, kde zadala osobní údaje, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslala původnímu věřiteli žádost o úvěr a v rámci webového rozhraní jí byl zaslán konkrétní návrh úvěrové smlouvy, kdy následně po odeslání smluvní dokumentace byly vyplaceny peněžní prostředky na účet žalované č. [bankovní účet] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Ta žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky, ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že jako strany smlouvy jsou označeni [právnická osoba] a žalovaná jako [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 700 Kč žalované dne [datum] online formou. Splatnost byla dne 22. 4. 2019. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 239,82 Kč po slevě a 628,32 Kč před slevou. Smlouva není žalovanou vlastnoručně podepsána, pouze je u jejího jména uveden SMS kód„ [anonymizováno]“. Ve smlouvě je pak uvedeno číslo [číslo obč. průkazu]. Ve čl. [anonymizováno] smlouvy jsou uvedeny prostředky k identifikaci klienta, mimo jiné občanský průkaz a jeho čísla. Dle čl. [anonymizováno] smlouvy měla být ověřena identita při provádění úkonů pomocí čísla mobilního telefonu a hesla systémově generovaným kódem. 4. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] zaslal částku 700 Kč na účet [bankovní účet]. 5. Ze sdělení ČSOB bylo zjištěno, že majitelem účtu [bankovní účet] je [jméno] [příjmení]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy bylo zjištěno, že pohledávku z výše uvedené smlouvy původní věřitel [právnická osoba], postoupil na žalobkyni. 7. Z dalších důkazů soud nečinil skutková zjištění, neboť pro posouzení věci byly dostatečné výše uvedené důkazy. 8. Na základě provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: V systému původního věřitele neznámá osoba dne [datum] uzavřela smlouvu č. [anonymizováno], do které zadala identifikační údaje žalované a číslo [číslo obč. průkazu] Smlouva pak byla podepsána elektronickým SMS kódem. Dle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout na účet č. [bankovní účet] částku 2 800 Kč, která měla být vrácena spolu s poplatkem za poskytnutí částky do [datum]. Dne 2. 5. 2018 odeslal předchůdce žalobkyně na účet [bankovní účet], jehož majitelem je [jméno] [příjmení], platbu ve výši 700 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zákonná ustanovení a po provedeném právním hodnocení žalobu zamítl. Soud nepopírá, že někdo s původním věřitelem společností [právnická osoba] uzavřel v jeho webovém rozhrání smlouvu, jak žalobkyně tvrdí v žalobě, ale z tvrzení žalobkyně a navržených důkazů nevyplývá, že by to byla právě žalovaná. Původní věřitel dostatečně nezjišťoval, zda smlouvu uzavírá žalovaná, když se spokojil pouze s vyplněním jejích osobních údajů a čísla občanského průkazu, který jakkoliv neověřil. Peníze na základě této smlouvy pak zaslal na účet uvedený ve smlouvě, který ale nepatří žalované. Nebylo tak prokázáno, že smlouvu uzavřela žalovaná a ani nebylo prokázáno, že by jí byly peníze zaslány, aby soud mohl případně dospět k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. 11. V čl. [anonymizováno] smlouvy jsou uvedeny prostředky k identifikaci klienta, ale tyto prostředky jednoznačně žalovanou neidentifikují, vyjma občanského průkazu a jeho čísla. Ten ale nebyl žalobkyní předložen, smlouva obsahuje pouze číslo občanského průkazu, u kterého není zřejmé, zda žalované patří. Původní věřitel pak měl ověřit identitu při provádění úkonů dle čl. [anonymizováno] smlouvy pomocí čísla mobilního telefonu a hesla systémově generovaným kódem, ale samotné telefonní číslo, nebylo jakkoliv ověřeno. Jediný další důkazní návrh žalobkyně ohledně ověření totožnosti žalované byl dotaz na banku na zjištění majitele účtu, kam byly peníze zaslány. Jak ale soud uvedl již výše, účet žalované nepatří. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobu zamítl. 12. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila a nemohla tak být poučena o povinnosti tvrdit a prokazovat všechny rozhodné skutečnosti. Její omluvu z nařízeného jednání s požadavkem, aby jednání bylo odročeno v případě, že bude mít soud za to, že je žalobkyni třeba vyzvat k doplnění tvrzení či důkazů, nelze akceptovat. Soud řádně nařídil jednání a bylo na žalobkyni, aby se ho zúčastnila, přičemž poučovat žalobkyni o povinnosti tvrdit a prokazovat všechny rozhodné skutečnosti s procesními následky, lze jen a pouze u jednání soudu. Bylo svobodným rozhodnutím žalobkyně se jednání nezúčastnit a není povinnosti soudu jednání ve věci odročovat za účelem poučení nepřítomné žalobkyně. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaná sice byla v řízení zcela úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly.