8 C 187/2020-19 — Okresní soud v Šumperku

Předmětem řízení bylo zaplacení výše uvedené částky z titulu nezaplacených televizních poplatků za období od února do září 2019. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a dne [datum] se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Za výše uvedené měsíce pak poplatek neuhradil. Při právním posouzení věci vycházel soud z § 3 odst. 2 a 4, § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, přičemž úroky z prodlení byly určeny dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Splatnost jednotlivých poplatků se řídí § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Odměnu advokáta za zastupování a režijní paušály s tímto zastupováním související soud žalobkyni v rámci nákladů řízení nepřiznal s ohledem na Nález Ústavního soudu I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013.