7 C 220/2021-30 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 84.778 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný osobně nakupoval zboží na pobočce žalobkyně, přičemž na základě nákupu mu byla žalobkyní ihned vystavena faktura, kterou žalovaný podepsal a která zároveň slouží jako dodací list. Splatnost faktury byla vždy sjednána dle data uvedeného na faktuře. Žalobkyně vystavila žalovanému za odebrané zboží dne [datum] fakturu [číslo] na částku 37.586 Kč splatnou dne 29. 11. 2020, dne [datum] fakturu [číslo] na částku 12.522 Kč splatnou dne 26. 12. 2020, dne [datum] fakturu [číslo] na částku 20.885 Kč splatnou dne 26. 12. 2020, dne [datum] fakturu [číslo] na částku 1.353 Kč splatnou dne 26. 12. 2020 a dne [datum] fakturu [číslo] na částku 12.432 Kč splatnou dne 26. 12. 2020. Žalovaný na vystavené faktury ničeho neuhradil. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu výzvou k plnění zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně dne [datum], avšak bezvýsledně. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením dlužných částek, domáhá se žalobkyně kromě zaplacení dlužné částky také zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky. 2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 29. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 37.586 Kč za dodání zboží specifikovaného ve faktuře. Žalovaný svým podpisem potvrdil převzetí zboží a předmětné faktury. 5. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 26. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 12.522 Kč za dodání zboží specifikovaného ve faktuře. Žalovaný svým podpisem potvrdil převzetí zboží a předmětné faktury. 6. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 26. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 20.885 Kč za dodání zboží specifikovaného ve faktuře. Žalovaný svým podpisem potvrdil převzetí zboží a předmětné faktury. 7. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 26. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 1.353 Kč za dodání zboží specifikovaného ve faktuře. Žalovaný svým podpisem potvrdil převzetí zboží a předmětné faktury. 8. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 26. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 12.432 Kč za dodání zboží specifikovaného ve faktuře. Žalovaný svým podpisem potvrdil převzetí zboží a předmětné faktury. 9. Výzvou k úhradě dlužných částek s podací stvrzenkou bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných částek prostřednictvím svého právního zástupce. Výzva byla podána k doručení žalovanému dne [datum]. 10. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dodávala žalovanému jako podnikateli zboží – materiál, které žalovaný převzal dne [datum] a dne [datum]. Kupní cena za převzaté zboží byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] vystavenou na částku 37.586 Kč a splatnou dne 29. 11. 2020, fakturou [číslo] vystavenou na částku 12.522 Kč a splatnou dne 26. 12. 2020, fakturou [číslo] vystavenou na částku 20.885 Kč a splatnou dne 26. 12. 2020, fakturou [číslo] vystavenou na částku 1.353 Kč a splatnou dne 26. 12. 2020 a fakturou [číslo] vystavenou na částku 12.432 Kč a splatnou dne 26. 12. 2020. Žalovaný na shora uvedené faktury ničeho neuhradil a je v prodlení se zaplacením částky v celkové výši 84.778 Kč za odebrané zboží. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, co byl k jejímu zaplacení vyzván předžalobní výzvou zaslanou mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 11. Podle § 2085 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Podle odst. 2 téhož ustanovení mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. 12. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2079 odst. 1 o. z. uzavřen smluvní vztah, z něhož pro žalobkyni vyplývala povinnost odevzdat žalovanému jím vybrané zboží a pro žalovaného vyplývala povinnost zaplatit za něj žalobkyni kupní cenu. Žalobkyně splnila svou povinnost, když dodala žalovanému jím vybrané zboží, které žalovaný převzal. Žalovaný nesplnil svou povinnost podle § 2079 odst. 1 o. z. zaplatit za zboží kupní cenu. Žalovaný tak dluží žalobkyni na kupní ceně za dodané zboží celkem částku ve výši 84.778 Kč včetně DPH. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení kupní ceny za dodané zboží v žalované výši, a to včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok v souladu s § 1970 o. z., a jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a včetně nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1.200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18.094Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.392 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84.778 Kč sestávající z částky 4.500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení a sepis žaloby) a z částky 2.250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12.150 Kč ve výši 2.552 Kč. 16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.