9 C 197/2022-37 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby se uvádí, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] adrese [adresa žalovaného]. Svůj dluh za nájemné a služby v měsíci [anonymizováno] (9 100 Kč) a [anonymizováno] (12 100 Kč) 2020 žalovaný uznal. Uznáním dluhu a splátkovým kalendářem ze dne [datum], v němž se mimo jiné zavázal tuto částku uhradit v postupných splátkách po 2 000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum] do [datum]. Do podání žaloby nebyl dluh ani částečně splacen. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. <b>Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:</b> 4. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že byla podepsána nájemcem [celé jméno žalovaného] a pronajímatelem [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy je bytová jednotka [anonymizováno] [číslo] na ulici [adresa], [obec]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 8 694 Kč vždy k 29. dni předchozího měsíce. 5. Z výpovědi nájemní smlouvy s datem [datum] s podpisem pronajímatele soud zjistil, že nájemní smlouva k bytu [anonymizováno] [číslo] na ulici [adresa] uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a nájemcem [celé jméno žalovaného] byla ke dni [datum] vypovězena. 6. Z listiny označené jako uznání dluhu a splátkový kalendář soud zjistil, že je opatřena datem [datum] a podpisem dlužníka [celé jméno žalovaného] Dohoda byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Dlužník uznává co do důvodu a výše dluh za nájem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Dlužník se zavázal dlužnou částku splácet od [datum] částkou 2 000 Kč s tím, že poslední (jedenáctá) splátka splatná [datum] má činit 1 200 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Smlouva je opatřena datem [datum] a podpisy postupitele a postupníka. Předmětem smlouvy je pohledávka s příslušenstvím ve výši 28 453 Kč vůči dlužníkovi [celé jméno žalovaného] z titulu neuhrazeného plnění z uznání dluhu ze dne [datum] a vyúčtování zálohových poplatků za rok 2020 dne [datum]. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky s datem [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky ve výši 28 453 Kč z titulu neuhrazeného plnění z uznání dluhu ze dne [datum] a vyúčtování zálohových poplatků za rok 2020 ze dne [datum]. Z kopie podacího lístku soud zjistil odeslání listiny [datum]. 9. Z předžalobní výzvy s datem [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 21 200 Kč do sedmi dnů ode dne doručení dopisu. Z Detailní informace k zásilkám [anonymizováno] soud zjistil, že zásilka byla doručována dne [datum]. 10. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh za nájemné bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného] a žalovaným ve výši 21 200 Kč. Svůj dluh žalovaný [jméno] [příjmení] nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze [datum] [jméno] [příjmení] postoupila pohledávku z titulu neuhrazeného plnění z uznání dluhu ze dne [datum] žalobkyni. Žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky oznámila a žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu, tento však nereagoval. 11. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Z provedených skutkových zjištění dle citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru o důvodnosti žaloby, neboť žalovaný svůj závazek vůči předchůdkyni žalobkyně uznal (§ 2053 o. z.) a svoji povinnost vůči věřitelce nesplnil. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na zaplacení žalované částky spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po datu splatnosti poslední splátky. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 926,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 848 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 200 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení podání návrhu) a z částky 990 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 850 Kč ve výši 1 228,50 Kč.