16 C 303/2022-31 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 48.000 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že je vlastníkem bytu na adrese [adresa žalobce]. Tento byt žalovaný pronajímal žalované. Žalovaná zpočátku hradila nájemné řádně a včas od [anonymizováno] [rok] přestala hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Dne [datum] podepsala žalovaná uznání dluhu a o splácení dluhu, kdy uznala, že má vůči žalovanému dluh v částce 50.000 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a nezaplacených služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaná se zavázala tento dluh uhradit do [datum]. Žalovaná byla k úhradě opakovaně žalobcem upomínána, a to telefonicky, případně SMS zprávami. Žalovaná uhradila na dluh pouze částku 2.000 Kč, poté s žalobcem přestala komunikovat a neuhradila již ničeho. Dne [datum] zaslala právní zástupkyně žalobce žalované předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci byl zcela nečinná. 3. Z listiny dohoda uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že tuto listinu podepsal žalobce, žalovaná a svědek [jméno] [příjmení]. Žalovaná v této listině uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci, který činil ke dni podpisu této listiny částku 50.000 Kč. Tento dluh vznikl z titulu neuhrazeného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu a žalovaná se zavázala ho uhradit nejpozději ke dni [datum]. 4. Z„ screenshotu SMS zprávy“ bylo zjištěno, že žalobce žalovanou upomínal k úhradě dluhu SMS zprávou. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podací stvrzenkou bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby upomínala žalovanou k uhrazení dlužné částky a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem bytu na adrese [adresa žalobce]. Žalovaná podepsala listinu o uznání dluhu, ve které uznala co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 50.000 Kč, který vznikl neuhrazením nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaná se zavázala dluh uhradit do [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 2.000 Kč, přestože byla žalobcem opakovaně upomínána a to telefonicky i SMS zprávami. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou právní zástupkyně žalobce ze dne [datum]. Žalovaná na výzvu nereagovala. 7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je vlastníkem předmětné bytu. Žalovaná svým podpisem na listině uznala svůj dluh vůči žalovanému co do důvodu i výše. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem. Zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musí to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Předložená listina splňuje všechny náležitosti předepsané pro tento právní úkon dle ust. § 2053 a násl. o. z., a tím byla založena vyvratitelná domněnka, že v době uznání, tj. dne [datum], trval závazek žalované doplatit žalobci dlužnou částku na nájemném. Žalovaná tuto domněnku žádným způsobem nevyvrátila ani neprokázala, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobci také vznikl nárok na úrok z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne [datum], když žalovaná se v dohodě o uznání dluhu zavázala uhradit dluh na nájemném do [datum]. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16.161,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.920 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48.000 Kč sestávající z částky 3.020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1.510 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.770 Kč ve výši 2.471,70 Kč. 11. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.