ECLI: ECLI:CZ:OSSU:2023:17.C.95.2023.1 Datum: 2023-12-04 Předmět: o 15 063 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 87 z. č. null/null Sb.", "§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 9 z. č. null/null Sb.", ["smlouva o zápůjčce""smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: o 15 063 Kč s příslušenstvím (["§ 87 z. č. null/null Sb.", "§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. nu)
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku 27. 2. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 9 625 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 9 625 Kč od 21. 1. 2022 do zaplacení, částky 2 500 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a částky 2 938 Kč jako smluvní pokuty. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 21. 12. 2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 400 Kč, a to dne 21. 12. 2021 převodem na účet č. , č. účtu, , a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu s poplatkem ve výši 2 225 Kč do 20. 1. 2022 vrátit. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Po výzvě soudu k doplnění tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně podáním ze dne 6. 9. 2023 sdělila, že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádná tvrzení, což zřejmě povede k tomu, že soud rozhodne, že smlouva je vzhledem k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Navrhuje proto, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni vše co podle smlouvy o zápůjčce dostala, tj. vrátit bezdůvodné obohacení a uhradit úroky z prodlení a náklady řízení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila.3. Ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. soud za souhlasu žalobkyně a žalované věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy označené jako smlouva a zápůjčce ze dne 21. 12. 2021 s dodatkem ze dne 5. 1. 2022, bylo zjištěno, že žalovaná a žalobkyně podepsaly smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 5 000Kč, dodatkem ke smlouvě navýšenou o 2 400 Kč na částku 7 400 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 225 Kč, splatit nejpozději do 20. 1. 2022.5. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že z profi účtu žalobkyně byla na účet č. , č. účtu, – , Jméno zainteresované osoby 0/0, dne 21. 12. 2021 poukázána částka 5 000 Kč a dne 5. 1. 2022 částka 2 400 Kč.6. Z upomínek ze dne 27. 1. 2022, 3. 2. 2022 a 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o splátku sjednané půjčky, s tím, že žalované již byly vyčísleny smluvní poplatky.7. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 1. 2023 a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzvala k zaplacení dlužných částek ze smlouvy ze dne 21. 12. 2021. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě téhož dne.8. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaná dne 21. 12. 2021 podepsaly smlouvu s dodatkem ze dne 5. 1. 2022 na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 7 400 Kč, a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 225 Kč do 20. 1. 2022. Částku celkem ve výši 7 400 Kč poukázala žalobkyně převodem na účet žalované. I přes písemné výzvy a upomínky žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 23. 1. 2023.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (, adresa, ). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.