216 C 32/2022-23 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobci na žalované domáhali zaplacení částky 34.746 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34.746 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedli, že s žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa] na pozemku [parcelní číslo], vše v obci a [katastrální uzemí]. Nájemné včetně záloh na služby spojených s užíváním bytu sjednáno na částku 12.240 Kč Smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum]. Následnými dodatky byla smlouva prodloužena až do konce měsíce května 2022 a žalovaná se souhlasem žalobců byt užívala do [datum]. S účinností od [datum] bylo nájemné včetně záloh zvýšeno na částku 14.960 Kč. Žalovaná neuhradila nájemné a zálohy na služby ve výši dvakrát 14.960 Kč za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] 2022 a za prvních 10 dnů měsíce [anonymizováno] neuhradila žalovaná částku 4.826 Kč. Celkový dluh žalované činil částku 34.746 Kč. Dne [datum] uznala žalovaná svůj dluh ve výši 34.746 Kč co do důvodu a výše a zavázala se ho uhradit ve splátkách. Neuhradila ovšem ničeho, čímž ztratila výhodu splátek. Dne [datum] zaslali žalobci žalované předžalobní upomínku, žalovaná ovšem zůstala i nadále nečinná. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci byl zcela nečinná. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listiny dohoda o úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že tuto listinu podepsali žalobci a žalovaná dne [datum]. Žalovaná v této listině uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobcům, který činil ke dni podpisu této listiny částku 34.746 Kč. Tento dluh vznikl z titulu neuhrazeného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa] na pozemku [parcelní číslo], vše v obci a [katastrální uzemí]. Dluh činil dvakrát 14.960 Kč za měsíce [anonymizováno] a prvních 10 dnů v měsíci [anonymizováno] 2022 částku 4.826 Kč. Žalovaná se zavázala celý dluh uhradit v měsíčních splátkách po 5.000 Kč počínaje měsícem srpnem 2022 do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci před podáním žaloby upomínali žalovanou k uhrazení dlužné částky. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobci jsou vlastníky předmětného bytu. Žalovaná dne [datum] podepsala listinu o úhradě dluhu, ve které uznala co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 34.746 Kč, který vznikl neuhrazením nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za měsíce [anonymizována dvě slova] a prvních 10 dní v měsíci [anonymizováno] 2022. Žalovaná se zavázala dluh uhradit v měsíčních splátkách po 5.000 Kč počínaje měsícem [anonymizováno] 2022, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná ovšem neuhradila ničeho. Před podáním žaloby žalobci vyzvali žalovanou k úhradě celé dlužné částky do [datum], žalovaná nereagovala. 7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci jsou vlastníky předmětné bytu. Žalovaná svým podpisem na listině uznala svůj dluh vůči žalovaným co do důvodu i výše. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem. Zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musí to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Předložená listina splňuje všechny náležitosti předepsané pro tento právní úkon dle ust. § 2053 a násl. o. z., a tím byla založena vyvratitelná domněnka, že v době uznání, tj. dne [datum], trval závazek žalované doplatit žalobcům dlužnou částku na službách spojených s užíváním bytu a nájemném. Žalovaná tuto domněnku žádným způsobem nevyvrátila ani neprokázala, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobcům také vznikl nárok na úrok z prodlení, na nějž mají nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne [datum], když žalovanou vyzvali k úhradě dluhu do [datum]. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.738 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.738 Kč.