11 C 216/2023-51 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 65.493,97 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku 42.000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 91.663 Kč (jistina + obchodní úrok ve výši 29.863 Kč + administrativní poplatek 19.800 Kč), a to ve 35 měsíčních splátkách po 2.547 Kč a 36. měsíční splátce ve výši 2.518 Kč. Splatnost první splátky byla stanovena dne , datum, . Žalovaný ovšem neuhradil ani první splátku a žalobkyně proto zápůjčku ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka 65.493,97 Kč se pak skládá z dlužné jistiny 42.000 Kč, z dlužného obchodního úroku ve výši 9.103 Kč, z dlužného poplatku za správu zápůjčky ve výši 3.850 Kč, ze zákonného úroku ve výši 2.363,45 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 7.027,52 Kč, z poplatků za upomínky a poštovného ve výši 1.150 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením předmětné smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet měsíčně částku ve výši 2.547 Kč. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, nahlédnutím do centrální evidence exekucí a databáze neplatných dokladů , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně dále prověřila úvěruschopnost žalovaného především z informací získaných od žalovaného, a to předložením z výpisů z účtu žalovaného aktuálních před uzavřením smlouvy a výplatní pásky žalovaného, prokazující pravidelný měsíční příjem žalované až ve výši 28.554 Kč čistého. Pro úplnost přehledu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného, předložila žalobkyně žalovanému k vyplnění formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně následně uvedla, že příjmy žalovaného vyhodnotila na částku 20.701,64 Kč, pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně měla vyhodnotit prostřednictvím skóringového systému na částku 10.782,98 Kč a při započtení nové splátky z předmětného úvěru dospěla žalobkyně k závěru, že zbývající částka ve výši 7.330,95 Kč žalovanému postačí na úhradu zbývajících nutných a běžných výdajů (domácnost, strava, doprava apod.).Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:2. Ze smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 42.000 Kč a žalovaný se zavázal peněžité prostředky žalobkyni vrátit, a to v celkové výši 91.663 Kč formou 36 pravidelných měsíčních splátek (35 splátek po 2.547 Kč měsíčně, 36. splátka po 2.518 Kč měsíčně). Úrok byl sjednán jako pevný ve výši 39 % ročně, RPSN 80,1 %. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit administrativní poplatek ve výši 550 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byl také splátkový kalendář a sazebník poplatků a smluvních pokut. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím elektronických prostředků na dálku dne , datum, .3. Ze standartních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato listina obsahuje informace ohledně předmětné smlouvy. Je zde uvedena celková částka, kterou má žalovaný zaplatit včetně poplatků, způsobu placení a dalších základních vlastností smlouvy.4. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí občanského průkazu.5. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích, výpisu z internetového bankovnictví žalovaného a mzdového lístku bylo zjištěno, že žalobkyně pomocí těchto dokladů zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že má příjmy ve výši 33.000 Kč a průměrné měsíční výdaje ve výši 3.000 Kč a 5.600 Kč náklady na bydlení. Příjem žalovaného byl dále ověřen ze mzdového lístku za měsíc , Anonymizováno, 2022, kdy čistý příjem žalovaného činil 27.703 Kč.6. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne , datum, částku ve výši 42.000 Kč7. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, a to ke dni , datum, , dluh byl vyčíslen na celkovou částku 60.004,86 Kč.8. Z vyčíslení pohledávky bylo zjištěno, že vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ke dni , datum, se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 42.000 Kč, z neuhrazeného obchodního úroku ve výši 9.103 Kč, z neuhrazených administrativních poplatků ve výši 3.850 Kč, z neuhrazeného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.363,45 Kč, z neuhrazené smluvní pokuty ve výši 7.027,52 Kč a z neuhrazeného nákladu za upomínky ve výši 1.150 Kč.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce, upomínala k uhrazení celé dlužné částky.10. Z dalších předložených listin nečinil soud skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.11. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný podepsali dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě, níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 42.000 Kč a žalovaný se zavázal peněžité prostředky žalobkyni vrátit, a to v celkové výši 91.663 Kč formou 36 pravidelných měsíčních splátek, úrok byl sjednán jako pevný ve výši 39 % ročně, RPSN 80, 1 %. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Součástí smlouvy byly také obchodní podmínky, splátkový kalendář a sazebník poplatků a smluvních pokut. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to zejména z údajů uvedených žalovaným v čestném prohlášení, žalobkyně měla k dispozici také mzdový lístek a výpis z účtu žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím skóringového systému vyhodnotila, že po započtení nové splátky, žalovanému zbude částka ve výši 7.330,95 Kč, která žalovanému postačí na úhradu zbývajících nutných a běžných výdajů. Žalobkyně zaslala částku ve výši 42.000 Kč dne , datum, na bankovní účet žalovaného. Žalovaný ovšem neuhradil ani první splátku a žalobkyně proto úvěr dopisem zesplatnila ke dni , datum, . Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 42.000 Kč, z neuhrazeného obchodního úroku ve výši 9.103 Kč, z neuhrazených administrativních poplatků ve výši 3.850 Kč, z neuhrazeného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.363,45 Kč, z neuhrazené smluvní pokuty ve výši 7.027,52 Kč a z neuhrazeného nákladu za upomínky ve výši 1.150 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, žalovaný ovšem neuhradil ničeho.12. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.14. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.15. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.16. Podle § 122 odst. 2 ZoSÚ nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle třetího odstavce téhož ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních