11 C 97/2024-51 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 9. 10. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 486,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 906,03 Kč od 23. 4. 2019 do 31. 12. 2022, kapitalizovaného úroku ve výši 3 095,38 Kč od 1. 1. 2023 do 18. 9. 2023, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 15 486,40 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 486,40 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. Návrh odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 4. 2019 uzavřena smlouva o povoleném přečerpání č. , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový limit do výše 15 000 Kč na účtu č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr řádně splácet, což ale porušil, neboť překročil úvěrový limit a žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 31. 12. 2022. Účastníci si sjednali úrokovou sazbu 18,90 % ročně z nesplacené jistiny úvěru a žalobkyně byla oprávněna úročit jistinu při překročení úvěrového limitu sazbou 30 % ročně, ale rozhodla se nepovolený zůstatek úročit pouze sazbou ve výši 18,9 % ročně a sazbou zákonného úrok z prodlení. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky na jistině, tedy záporného zůstatku na účtu ve výši 15 486,40 Kč, který byl tvořen rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného; zaplacení úroku ve výši 1 906,03 Kč kapitalizovaného od 23. 4. 2019 do 31. 12. 2022 sazbou 18,9 % ročně; zaplacení úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku ve výši 3 095,38 Kč kapitalizovaného od 1. 1. 2023 18. 9. 2023 sazbou 33,9 % ročně a dále úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 15 486,40 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 15 486,40 K4 od 19. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.3. S ohledem na skutečnost, že soud neměl tvrzení žalobkyně, tak jak byla v návrhu uvedena, za dostatečná, vyzval žalobkyni usnesením ze dne 2. 7. 2024, č. j. 11 C 97/2024-12, k doplnění skutkových tvrzení, kdy mimo jiné byla žalobkyně vyzvána k tomu, aby tvrdila, jakou částku žalovaný celkem vyčerpal, kdy ji čerpal a zda je částka ve výši 15 486,40 Kč tvořena pouze jistinou, nebo do ní byly započítána úroky, pokuty, poplatky či jiné položky, neboť požadovaná částka přesahovala úvěrový limit.4. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne 15. 7. 2024, ve kterém mimo jiné uvedla, že v souladu s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 581/2014 dovoluje odkázat na výpisy z účtu, ze kterých je patrné kdy a jaké platby žalovaný hradil na úvěr a jak byly započteny a jsou v něm zachyceny veškeré finanční transakce.5. Spolu s nařízením jednání pak soud žalobkyni upozornil a vysvětlil, že obecný odkaz na listinu (výpisy z účtu), jak jej žalobkyně učinila neakceptuje. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 15. 8. 2024, ve kterém uvedla, že žalovaný uhradil celkem částku 727 908,80 Kč a načerpal celkem částku 730 608,36 Kč, kdy rozdíl činí – 2 693,56 Kč.6. U jednání dne 17. 10. 2024 soud vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) o tom, že je zapotřebí doplnit svá tvrzení jakou částku žalovaný vyčerpal na jistině, kdy ji čerpal a zda je částka ve výši 15 486,40 Kč tvořena pouze jistinou, nebo do ní byly započteny úroky, pokuty, poplatky či jiné položky, a pokud ano, soud vyzval žalobkyni, aby specifikovala konkrétně, co bylo do jistiny započítáno. Žalobkyně byla poučena o následcích nesplnění této výzvy soudu, tedy o možném pro stranu žalující nepříznivém výsledku sporu, vyplývajícím z neunesení břemene tvrzení. K doplnění skutkových tvrzení byla stanovena lhůta bez zbytečného odkladu. Zástupce žalobkyně soudu sdělil, že není schopen na výzvu soudu reagovat a požádal o lhůtu k doplnění skutkových tvrzení, která mu nebyla poskytnuta a žalobní tvrzení dle výzvy soudu zůstala nedoplněna.7. V řízení, kde žalobce uplatňuje nároky ze smlouvy o úvěru leží na straně žalující břemeno tvrzení a důkazní, jaká smlouva byla uzavřena, jaká částka byla žalovaným poskytnuta a vždy musí být zcela určité, z čeho se žalovaná částka skládá. Uneseli žalobce břemeno tvrzení a důkazní, je na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, jakou částku uhradil. Soud k odkazu žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 581/2014 uvádí, že žalobce může též výjimečně vylíčit rozhodující skutečnosti ve vztahu ke konkrétnímu tvrzení výslovným odkazem na konkrétní listinu (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 4. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4466/2010), jenž k žalobě připojí jako její přílohu, tento postup však představuje výjimku ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba, a jako výjimka proto musí být aplikován restriktivně (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2809/2007). I při tomto postupu však musí být zřejmé, jaké konkrétní skutkové údaje a ve vztahu ke kterým uplatněným nárokům hodlá žalobce tímto způsobem zprostředkovaně tvrdit (například na jaké období ve výpisu z účtu žalobkyně odkazuje). Současně však platí, že soud nemůže svojí činností plnit (a nahrazovat) procesní aktivitu žalobce, jdeli o splnění požadavků kladených na žalobu ustanovením § 79 odst. 1 o. s. ř., neboť takový postup by byl v rozporu se zásadou rovnosti účastníků upravenou čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011).8. Žalobkyně by tak s ohledem na povahu poskytnutého úvěru měla alespoň tvrdit, jakou částku žalovaný skutečně vyčerpal a v jakém období a případně jakou částku již v předcházejících obdobích uhradil, a na co byla započítána, aby bylo zřejmé, z čeho se žalovaná částka skládá a co má soud přezkoumávat. Žalobkyně nemusí tvrdit, jak proběhlo každé jednotlivé čerpání úvěru, ale i tak musí být zřejmé, jakou částku žalovaný vyčerpal a v jakém období. Je zřejmé například u kontokorentního úvěru, že úvěrový vztah může trvat po dlouho dobu, může dojít k tisícům čerpání úvěru a v takovém případě by byl požadavek, aby žalobkyně označila datum každého jednotlivého čerpání a výši čerpané částky, nepřiměřený, ale to za situace, kdy je schopna poskytnout přehlednou historii čerpaných částek a bude náležitě tvrdit výše uvedené skutečnosti, neboť je zřejmé, že případným předmětem žaloby nebude jistina, kterou klient čerpal například před deseti lety, ale pouze jistina (spolu s úroky a poplatky) čerpaná za poslední rok úvěrového vztahu a v tomto směru žalobkyní tíží povinnost náležitě tvrdit a prokazovat veškeré rozhodné skutečnosti a nelze se této povinnosti vyhnout pouhým odkazem na kompletní výpis úvěrové historie, bez jakýchkoliv doplňujících souvislostí. Soud spolu se žalovaným, kterému soud musí odkazované listiny doručit spolu se žalobou a sám žalovaný v nich případně musí dohledávat nedostatečná tvrzení žalobkyně, tak prakticky svou činností nahrazují procesní aktivitu žalobkyně. Žalobkyně je zároveň povinna prokázat, že žalovaný skutečně předmětnou částku čerpal.9. S ohledem na shora uvedené tak soud odkaz na listinu neakceptoval, neboť žalobkyně netvrdila, v jaké výši žalovaný skutečně čerpal jistinu a v jaké výši k ní byly připsány úroky, poplatky či pokuty, což žalobkyni soud zavčasu před konaným jednáním sdělil. Žalobkyně reagovala pouze tak, že sdělila, jaký je rozdíl vyčerpané částky a uhrazené částky žalovaným, který byl zcela jiný, než bylo v žalobě požadováno a není zřejmé, jakou měla tato informace souvislost s výzvou, kterou soud učinil na žalobkyni a jak měla tato informace osvětlit skutečnost, z čeho se skládá žalovaná jistina. U jednání soudu pak nebyl schopen zástupce žalobkyně na výzvu soudu dle § 118a dost. 1 o. s. ř. reagovat, přestože žalobkyni bylo již před jednáním známo, že odkaz na listinu soud neakceptuje. Zástupce sice požádal o lhůtu k doplnění žalobních tvrzení, ale s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla již jednou vyzvána k doplnění rozhodujících skutečností samostatným usnesením, následně byla poučena o tom, že odkaz na listinu, tak jak jej žalobkyně učinila, je nedostatečný a tato skutečnost jí byla známa před jednáním, soud další lhůtu k doplnění skutkových tvrzení neposkytl, neboť žalobkyně měla již dostatek prostoru svá tvrzení doplnit.10. Ze shora uvedených důvodů soud neprováděl dokazování, neboť nebyla dostatečně specifikována dlužná jistina, a proto soud neměl k čemu dokazování vést, neboť žalobkyně netvrdila ani základní skutečnosti ohledně žalované částky dle výzvy soudu. Dle názoru soudu je bezpodmínečně nutné, aby žalobce v rámci žaloby z titulu smlouvy o úvěru alespoň tvrdil, jakou částku žalovaný načerpal, a to nejlépe kdy a jak jednotlivé částky čerpal, případně za jaké období, (když by se jednalo o větší množství jednotlivých čerpání), ale i tak je nutné tvrdit, kolik činila samotná jistina úvěru a jaké další platby (úroky,