16 C 73/2024-30 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost vyklidit , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , nacházející se na adrese , adresa, , kterou má se svojí manželkou ve společném jmění manželů. Žalovaný tento byt převzal do nájmu na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, , nájemní vztah tímto dnem skončil, žalovaný byt ani přes opakované výzvy žalobce nevyklidil a nadále jej užívá bez právního důvodu. Dopisem ze dne , datum, žalobce žalovaného naposledy vyzval k vyklizení bytu, žalovaný ovšem byt nevyklidil a žalobci nepředal. Žalovaný tedy byt užívá od , datum, bez právního důvodu a na jeho straně vzniká bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného. Žalobce obvyklé nájemné vyčíslil dle aktuální nabídky podobných bytů v , adresa, na částku 7.500 Kč až 8.900 Kč měsíčně. Bezdůvodné obohacení je tedy ke dni žaloby za období od , datum, do , datum, ve výši 21.532 Kč. Žalobce žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení vyzval výzvou ze dne , datum, , žalovaný ničeho neuhradil.2. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce je společně se svojí manželkou evidován jako vlastník bytové jednotky , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, stojící na pozemku p, Anonymizováno, vše k. ú. , adresa, , nacházející se na adrese , adresa, .5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že smluvní strany tuto smlouvu podepsaly dne , datum, . Žalobce se ve smlouvě zavázal přenechat nájemci do užívání výše uvedený byt a žalovaný se zavázal za užívání bytu platit žalobci nájemné. Doba trvání nájmu byla stanovena na dobu určitou od , datum, do , datum, nájemné bylo stanoveno na částku 5.000 Kč měsíčně, a žalovaný se také zavázal platit zálohu na služby ve výši 3.500 Kč měsíčně.6. Ze sdělení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanému sdělil, že smlouva nebude ke dni vypršení prodloužena a vyprší tedy dne , datum, žalovaný toto sdělení převzal dne , datum, .7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaného vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu a vyklizení bytu nejpozději do , datum, .8. Z nabídky bytů k pronájmu bylo zjištěno, že byty podobné předmětnému bytu se v , adresa, pronajímali ve výši 7.500 Kč až 8.900 Kč měsíčně.9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je se svojí manželkou evidován jako vlastník bytové , hodnota, , vše k. ú. , adresa, , nacházející se na adrese , adresa, . Smlouvou o nájmu bytu podepsanou smluvními stranami dne , datum, se žalobce zavázal přenechat žalovanému do užívání výše uvedený byt a žalovaný se zavázal za užívání bytu platit žalobci nájemné. Doba trvání nájmu byla stanovena na dobu určitou od , datum, do , datum, , nájemné bylo stanoveno na částku 5.000 Kč měsíčně, a žalovaný se také zavázal platit zálohu na služby ve výši 3.500 Kč měsíčně. Žalobce přípisem předaným žalovanému dne , datum, oznámil, že dne , datum, smlouva zaniká a nebude s žalovaným prodloužena. Byty podobné předmětnému bytu se v , adresa, pronajímaly za částku ve výši 7.500 Kč až 8.900 Kč měsíčně. Před podáním žaloby žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaného vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu a vyklizení bytu nejpozději do , datum, . Výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, .10. Podle ustanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.11. Podle § 2201 zákona o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Podle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce má společně s manželkou ve společném jmění manželů předmětný byt, který užívá žalovaný. Žalovaný byt užíval na základě smlouvy o nájmu, která však dne , datum, zanikla a od , datum, tak žalovaný byt užívá bez právního důvodu. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k vyklizení bytu, žalovaný ovšem byt nevyklidil. Jsou proto naplněny všechny podmínky ustanovení § 1040 o. z. k vyklizení předmětné bytové jednotky. Lhůtu k vyklizení soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou patnáctidenní, neboť s ohledem na skutečnost, že žalovaný měl již dostatečně dlouhou lhůtu k vyklizení, neshledal podmínky pro určení delší lhůty. Žalobci vzniklo také právo na vrácení bezdůvodného obohacení, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný užíval bez právního důvodu, za dobu od , datum, do , datum, bylo bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vyčísleno částkou 21.532 Kč a žalovaný je povinen uhradit tuto částku společně s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15.805 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6.077 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31.532 Kč sestávající z částky 2.380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.040 Kč ve výši 1.688 Kč.